David Šenk

Narodil se v roce 1977 v Mělníce a absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Několik let učil matematiku a angličtinu na soukromém gymnáziu v Chebu, nyní pracuje v mezinárodní firmě a žije v Plané u Mariánských Lázní.

Literárně debutoval v roce 2000 povídkou „Poslední con“ v časopise Ikarie, kde následně publikoval dalších čtrnáct povídek. Za první významný text je považována povídka „Smrtelní bohové“ (Ikarie 2001). Vrchol jeho tvorby představují povídky „Šenk“, „Proudové šílenství“ (Ikarie 2002), „Na ostří přítomnosti“ (Ikarie 2003) a „Před Marsem, na Marsu, za Marsem“ (Pevnost 2006). V roce 2002 se poprvé výrazně prosadil v soutěži Cena Karla Čapka s povídkou „Sochy předků“ (Mlok 2002). Dále publikoval kratší texty „Kamas“ a „Fáze fantómových končetin“ ve sbornících „2101: Česká odysea“ (2002) a „Tváře budoucnosti“ (2005).

Většina jeho povídek byla vydána ve sbírkách „Smrtelní bohové“ (2011), „Proudové šílenství“ (2013) a „Srdce ledu“ (2015). Do žánru fantasy vstoupil s dilogií „Srdce Aporveru“ a „Poslední z Aporveru“ (2018), odehrávající se na planetě Aporver. Podílel se na rekonstrukci povídkového cyklu Karla Drexlera „Verschluss“ (2018), který se odehrává v alternativním Československu, uzavřeném před fašistickou a komunistickou hrozbou.

Jeho posledním románem je postapokalyptický příběh „Prázdný svět“ (2020), zasazený do světa po ničivé pandemii.