60%
1 rating
My rating
Ondřej Sekora (*25. září 1899, Královo Pole u Brna – †4. července 1967, Praha) byl všestranný umělec – kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, ale také entomolog a autor oblíbených dětských knih. Sekora se významně podílel na rozvoji sportu, jako zakladatel prvních českých ragbyových klubů, trenér, rozhodčí a popularizátor sportu i přírody.
Narodil se v rodině učitele. Po předčasné smrti otce v sedmi letech čelila rodina finančním potížím. Ondřej vychodil obecnou školu v Králově Poli a pokračoval na gymnáziu, nejprve v Brně a později ve Vyškově, kam se rodina přestěhovala.
V roce 1918 složil urychlenou maturitu a do konce války sloužil jako jednoroční dobrovolník ve Vídni.
Na přání rodiny zahájil studia práv, kterým se však dva roky věnoval bez úspěchu. Již tehdy se věnoval kreslení a publikoval své práce v Lidových novinách. V roce 1921 studia práv opustil a stal se redaktorem Lidových novin, kde působil jako sportovní novinář, kreslíř, karikaturista, autor soudniček a fejetonů. Současně přispíval do časopisu Sport.
V letech 1924 a 1927 strávil po roce ve Francii, kde psal sportovní reportáže a publikoval kresby ve francouzských časopisech. Zde se seznámil s ragby, které po návratu do Čech začal propagovat, sepsal první česká pravidla a působil jako trenér a rozhodčí.
Ve Francii se spřátelil s českými umělci, jako byli J. Zrzavý a B. Martinů.
V roce 1928 přešel do pražské redakce Lidových novin, kde mu byla přidělena rubrika pro děti. V roce 1941 byl z redakce propuštěn kvůli židovskému původu manželky. V letech 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu.
Po válce pracoval jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz. Od roku 1949 působil ve Státním nakladatelství dětské knihy a od roku 1952 se věnoval spisovatelské a ilustrátorské činnosti jako volný umělec.
Za své knihy získal řadu ocenění a v roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. Záchvat mrtvice v roce 1964 ukončil jeho veřejnou činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a je pohřben na hřbitově Na Malvazinkách v Košířích. Jeho syn se zasloužil o popularizaci otcova díla prostřednictvím filmu natočeného v Německu.
Narodil se v rodině učitele. Po předčasné smrti otce v sedmi letech čelila rodina finančním potížím. Ondřej vychodil obecnou školu v Králově Poli a pokračoval na gymnáziu, nejprve v Brně a později ve Vyškově, kam se rodina přestěhovala.
V roce 1918 složil urychlenou maturitu a do konce války sloužil jako jednoroční dobrovolník ve Vídni.
Na přání rodiny zahájil studia práv, kterým se však dva roky věnoval bez úspěchu. Již tehdy se věnoval kreslení a publikoval své práce v Lidových novinách. V roce 1921 studia práv opustil a stal se redaktorem Lidových novin, kde působil jako sportovní novinář, kreslíř, karikaturista, autor soudniček a fejetonů. Současně přispíval do časopisu Sport.
V letech 1924 a 1927 strávil po roce ve Francii, kde psal sportovní reportáže a publikoval kresby ve francouzských časopisech. Zde se seznámil s ragby, které po návratu do Čech začal propagovat, sepsal první česká pravidla a působil jako trenér a rozhodčí.
Ve Francii se spřátelil s českými umělci, jako byli J. Zrzavý a B. Martinů.
V roce 1928 přešel do pražské redakce Lidových novin, kde mu byla přidělena rubrika pro děti. V roce 1941 byl z redakce propuštěn kvůli židovskému původu manželky. V letech 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu.
Po válce pracoval jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz. Od roku 1949 působil ve Státním nakladatelství dětské knihy a od roku 1952 se věnoval spisovatelské a ilustrátorské činnosti jako volný umělec.
Za své knihy získal řadu ocenění a v roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. Záchvat mrtvice v roce 1964 ukončil jeho veřejnou činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a je pohřben na hřbitově Na Malvazinkách v Košířích. Jeho syn se zasloužil o popularizaci otcova díla prostřednictvím filmu natočeného v Německu.
Source: spisovatele.cz, cs.wikipedia.org