Jaroslav Šedivý

Jaroslav Šedivý (12. listopadu 1929 – 28. ledna 2023) byl český historik a diplomat. Působil jako ministr zahraničních věcí České republiky v letech 1997–1998 a zastával post velvyslance ČSFR a České republiky ve Francii, Belgii, Lucembursku a ve Švýcarsku. Aktivně se podílel na vstupu České republiky do NATO a na ukončení přítomnosti sovětských vojsk na území státu.

Narodil se v roce 1929 v Miroticích na Jižních Čechách v rodině učitele a sociálního demokrata. Jeho otec, vězněný za okupace, se vrátil domů se zhoršeným zdravím a posílenými levicovými názory, které předal i svému synovi. Jaroslav Šedivý vstoupil do Komunistické strany Československa 2. ledna 1948 a po maturitě na gymnáziu v Písku studoval historii a slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1961 získal doktorát.

Pracoval ve Slovanském ústavu Akademie věd a následně od roku 1957 v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii. V roce 1970 byl z ústavu propuštěn, zatčen a půl roku vězněn. Následně se po dobu sedmnácti let uplatnil v dělnických profesích. V prosinci 1989 nastoupil na Ministerstvo zahraničních věcí jako poradce ministra Dienstbiera. Od léta 1990 působil jako velvyslanec ve Francii a od listopadu 1995 v Belgii a Lucembursku, kde zároveň zastupoval republiku v NATO. Po krátkém působení jako ministr zahraničních věcí v letech 1997–1998 ukončil svou diplomatickou kariéru v roce 2002 jako velvyslanec ve Švýcarsku.

Je autorem několika odborných publikací, včetně historických monografií *Metternich kontra Napoleon* a *Tajemství a hříchy templářského řádu*, a knih o zahraniční politice *Politika a vzťahy* a *Černínský palác v roce nula*. Publikoval řadu odborných článků, statí a recenzí v tuzemsku i v zahraničí.

V období socialismu publikoval svá díla pod pseudonymy, například knihu *Pokořená revoluce* pod jménem Yvette Heřtová a *Metternich kontra Napoleon* pod jménem Jan Halada.