Václav Renč byl básník, dramatik a překladatel, jehož tvorba se vyznačovala katolickým zaměřením.
Studoval filozofii a filologii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Po studiích pracoval jako redaktor v časopisech Noviny a Rozhledy, a po roce 1945 se věnoval divadelní režii a pedagogické činnosti v Olomouci a Brně.
Na počátku padesátých let byl, podobně jako další autoři tzv. ruralistického směru, neprávem odsouzen a uvězněn na dvacet pět let. Propuštěn byl v roce 1962, ale plné očištění jména se dočkal až po své smrti, v roce 1990. Od roku 1967 se mohl plně věnovat literární práci.
V období mezi válkami a během války publikoval Václav Renč především v periodikách jako Akord, Rozhledy, Kvart, Řád a Obnova.