Zdeněk Rejdák

Zdeněk Rejdák (7. listopadu 1934 – 24. prosince 2004) byl český vědec a zakladatel oboru psychotroniky. V roce 1967 navrhl pro tento nový směr studia název psychotronika, aby se odlišil od mezinárodně používaného termínu parapsychologie a vyhnul se jeho negativnímu vnímání. V roce 1973 uspořádal první mezinárodní setkání psychotroniků, kde psychotroniku definoval jako interdisciplinární vědu zkoumající vzájemné působení živých organismů s okolím a energetické procesy, které toto působení provázejí. Psychotronika se zabývá jevy jako telepatie, psychokineze a jasnovidnost, jejichž existenci Rejdák považoval za potvrzenou. Ve stejném roce založil Mezinárodní sdružení pro výzkum psychotroniky (IAPR) a stal se jeho prezidentem. Jeho práce byla inspirována dílem Břetislava Kafky, průkopníka české parapsychologie.

Jeho vědecká dráha začala v roce 1967 členstvím v „Koordinační skupině pro výzkum otázek psychotroniky“. Spolupracoval s profesorem Františkem Kahudou v jeho psychoenergetické laboratoři na VŠCHT v Praze a od roku 1973 také s Jaroslavem Stuchlíkem v laboratoři psychotroniky na UK Praha. V roce 1980 se stal vedoucím Výzkumného pracoviště pro psychotronický výzkum a juvenologii při VŠCHT. Po ukončení činnosti tohoto pracoviště v roce 1992 založil občanské sdružení „Společnost pro psychotroniku a juvenologii“, které pokračovalo v propagaci a výzkumu psychotroniky v České republice a na Slovensku. Společnost formálně existuje dodnes, její aktivity však byly ukončeny v roce 2004.