Vladimír Preclík

Vladimír Preclík, sochař, malíř a spisovatel, se narodil 23. května 1929 v Hradci Králové a zemřel 3. dubna 2008 v Praze. V letech 1946 až 1950 studoval na Vyšší průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích a následně v letech 1950 až 1955 na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. V roce 1990 byl pozván na Fakultu architektury jako vedoucí Ústavu kreslení a modelování. O dva roky později, v roce 1992, spoluzakládal Fakultu výtvarného umění VUT v Brně a stal se jejím prvním děkanem. V roce 1997 se vrátil do Prahy. Získal Bronzovou plaketu rektora Masarykovy univerzity a v roce 1998 otevřel jihočeský mecenáš umění Josef Šťáva v Bechyni Muzeum Vladimíra Preclíka. V roce 1999 obdržel Cenu města Brna a o rok později Zlatou medaili rektora VUT za přínos rozvoji vysokoškolského vzdělávání. Od roku 1958, kdy začal veřejně vystavovat, uspořádal přes sedmdesát samostatných výstav a zúčastnil se mnoha kolektivních.

Od roku 1982 se věnoval literatuře a byl členem Českého centra PEN klubu. V roce 2001 vydala Nadace Universitas Masarykiensis monografii Vladimír Preclík a Brno. Rukopisy knih Po vodě do Istambulu a Chvála sochařského portrétu zůstávají dosud nezveřejněny.

**Bibliografie:**

1986 Trojhlas (s Iljou Hurníkem a Miroslavem Horníčkem), Melantrich
1988 Dřevěná knížka, Melantrich
1989 Tiše se přemisťovati, Kruh
1990 Smírčí kameny, Čs. spisovatel
1992 Kameny pokání, Melantrich
1995 Holomráz, Nevole
1997 Americký kolotoč, Petrov
2001 Deset zastavení v Provence, Kant
2001 Padesát týdnů dobrého roku, Eminent