Filip Mikuš
1983
česká
not rated
My rating
Je básníkem, textařem, dramatikem, výtvarníkem, esejistou a skladatelem.
Už ve dvanácti letech psal autorské divadelní hry, povídky a písňové texty, které sám skládal. V patnácti se od divadla odklonil a začal vystupovat jako písničkář. Současně se věnoval výtvarnému umění, od malby a studia historických technik až po akční a konceptuální umění. V roce 2004 vydal sbírku jedenácti „bludných návodů a cvičení“ s názvem EVENTUALITY, která se stala jeho prvním básnickým počinem.
Příležitostně publikoval eseje a kritiky v časopisech jako Texty, Ateliér, Aluze a Britské listy. Většina jeho publicistických textů však zůstala nezveřejněna kvůli své kontroverznosti, zejména cyklus sarkastických „rétofejetonů“ HERETIKON, v němž ostře kritizoval současné společenské hodnoty pomocí rétorických prostředků a fejetonového stylu.
V roce 2005 se přestěhoval do Pardubic a začal studovat filosofii. Následovaly básnické cykly SVĚTLOMIL ZA DRÁTEM, BŘICHOMLUV! (oba 2006) a CHVÍLE S HARPYJÍ (2007). Poté vytvořil „metafyzický semi-muzikál“ BŮHLIFUK, pro nějž napsal libreto i hudbu. Následně se stále více soustředil na studium hudební kompozice.
V roce 2010 vydal básnickou sbírku MEDITACE SLIZKÉ A JINÉ, která experimentovala s kombinací vázaného a volného verše. V roce 2011 vznikly sbírky OSOBNÍ ODPAD a ZATVRZELÝ MĚKKÝŠ, „automatická poéma“ CHRST! a knižní vydání prvního svazku sebraných spisů POEZIE (2004–2011), zahrnujícího všechny dosavadní básnické sbírky.
V roce 2012 přibyla sbírka POST FEST UM a divadelní hra VYFOTIT SE S HROCHEM, ale jeho další tvůrčí pozornost se zaměřila na výtvarné umění. Filip Mikuš je autorem přibližně dvou set písní, které občas i sám interpretuje.
Už ve dvanácti letech psal autorské divadelní hry, povídky a písňové texty, které sám skládal. V patnácti se od divadla odklonil a začal vystupovat jako písničkář. Současně se věnoval výtvarnému umění, od malby a studia historických technik až po akční a konceptuální umění. V roce 2004 vydal sbírku jedenácti „bludných návodů a cvičení“ s názvem EVENTUALITY, která se stala jeho prvním básnickým počinem.
Příležitostně publikoval eseje a kritiky v časopisech jako Texty, Ateliér, Aluze a Britské listy. Většina jeho publicistických textů však zůstala nezveřejněna kvůli své kontroverznosti, zejména cyklus sarkastických „rétofejetonů“ HERETIKON, v němž ostře kritizoval současné společenské hodnoty pomocí rétorických prostředků a fejetonového stylu.
V roce 2005 se přestěhoval do Pardubic a začal studovat filosofii. Následovaly básnické cykly SVĚTLOMIL ZA DRÁTEM, BŘICHOMLUV! (oba 2006) a CHVÍLE S HARPYJÍ (2007). Poté vytvořil „metafyzický semi-muzikál“ BŮHLIFUK, pro nějž napsal libreto i hudbu. Následně se stále více soustředil na studium hudební kompozice.
V roce 2010 vydal básnickou sbírku MEDITACE SLIZKÉ A JINÉ, která experimentovala s kombinací vázaného a volného verše. V roce 2011 vznikly sbírky OSOBNÍ ODPAD a ZATVRZELÝ MĚKKÝŠ, „automatická poéma“ CHRST! a knižní vydání prvního svazku sebraných spisů POEZIE (2004–2011), zahrnujícího všechny dosavadní básnické sbírky.
V roce 2012 přibyla sbírka POST FEST UM a divadelní hra VYFOTIT SE S HROCHEM, ale jeho další tvůrčí pozornost se zaměřila na výtvarné umění. Filip Mikuš je autorem přibližně dvou set písní, které občas i sám interpretuje.