Vojtěch Martínek

Vojtěch Martínek byl ostravský spisovatel, literární kritik, dramatik a pracovník v oblasti osvěty a rozhlasu.

Narodil se v rodině zchudlého kožešníka a už během studií na ostravském gymnáziu (1900–1908) si musel vydělávat na živobytí. Psal články, povídky a básně pro Ostravský deník, Radhošť a další časopisy, často pod různými pseudonymy. Od roku 1905 se věnoval i tvorbě literárních příruček, například Stručné dějiny literatury české (1905) pod jménem Václav Staněk a Přehledy dějin literatur slovanských (1908) pod pseudonymem Pavel Modest.

V roce 1908 začal studovat na pražské univerzitě filologii a filozofii, brzy se však zaměřil na češtinu a němčinu. V roce 1912 strávil jeden semestr na univerzitě v Bonnu. Po úspěšném složení státních zkoušek v roce 1913 nastoupil jako učitel na české gymnázium v Ostravě, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1947.

V roce 1955 byl Vojtěch Martínek oceněn titulem zasloužilý umělec.

Jeho práce se objevovaly především v časopisech Moravskoslezská revue, Novina, Slezský sborník, Naší době a Rozpravách Aventina. Kromě toho působil jako dramaturg ostravského divadla a zastával řadu funkcí ve spisovatelských organizacích – byl předsedou Moravského kola spisovatelů, Společnosti Petra Bezruče a po roce 1949 vedl ostravskou pobočku Svazu československých spisovatelů.