not rated
My rating
Thomas Mann (6. června 1875, Lübeck – 12. srpna 1955, Curych, Švýcarsko) byl německý prozaik a esejista, oceněný Nobelovou cenou za literaturu v roce 1929.
Jeho rodina zahrnovala spisovatele Luize Heinricha Manna a Karla Viktora Manna, otce spisovatele Klause Manna a historika Gola Manna. Známými se staly i jeho dcery Erika, Monika a Elisabeth Mannová, a také jeho vnuk Fridolin Mann. Členové jeho rodiny často sloužili jako inspirace pro postavy v jeho dílech.
Thomas Mann se narodil v Lübecku do rodiny obchodníka s obilím. Jeho matka, Júlie da Silva Bruhns, pocházela z Brazílie a měla kreolské předky. Po otcově smrti a zkrachu rodinné firmy se Mannovi přestěhovali do Mnichova, kde Thomas žil až do roku 1933. Zde pracoval jako úředník v pojišťovně, krátce v redakci časopisu Simplicissimus a studoval na univerzitě. V letech 1895–1898 pobýval s bratrem Heinrichem v Itálii.
S literární tvorbou začal v roce 1893 a o rok později debutoval novelou Gefallen. Jeho prvním velkým úspěchem byl román Buddenbrookovi (1901), který ho proslavil.
V roce 1905 se oženil s Katiou Pringsheimovou, s níž měl šest dětí: Eriku, Klause, Gola, Moniku, Elisabeth a Michaela. Z nich se spisovateli stali Klaus a historikem Golo. Mannovo manželství s židovskou ženou bylo v tehdejší společnosti neobvyklé, neboť projevoval zájem spíše o muže. Jeho homosexualita či bisexualita byla potvrzena až po jeho smrti, odhalením jeho deníků. Homosexuální motivy se objevují i v jeho dílech, například v Buddenbrokových, Smrti v Benátkách a Toniu Krögerovi.
V roce 1912 onemocněla Katia tuberkulózou a pobývala v sanatoriu v Davosu. Tato zkušenost a obavy o její život inspirovaly Mannovu druhou významnou práci, román Kouzelný vrch (1924).
Během první světové války se v eseích Úvahy nepolitického člověka dostal do konfliktu s bratrem Heinrichem kvůli jeho podpoře prušáctví a nacionalismu. Později však svůj postoj přehodnotil a přiklonil se k demokratickým a humanistickým hodnotám.
V této době se stýkal s významnými umělci a spisovateli, jako byli Hermann Broch a Robert Musil, kterému finančně pomáhal. V roce 1929 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, zejména za román Buddenbrookovi.
S obavami sledoval vzestup nacismu a ve svém projevu v Berlíně v roce 1930 varoval před touto hrozbou. V roce 1933 s manželkou opustil Německo a odešel do exilu ve Švýcarsku.
V letech 1934 a 1935 cestoval do USA. V roce 1936 získal československé občanství a v roce 1938 se stal občanem USA. V exilu pracoval na rozsáhlé románové tetralogii Josef a bratří jeho.
Po druhé světové válce se vrátil do Evropy a od roku 1952 žil ve Švýcarsku. V roce 1947 vydal román Doktor Faustus, který se stal jeho nejznámějším dílem.
Zemřel 12. srpna 1955 v Curychu ve věku 80 let na arteriosklerózu. Nedokončil román o podvodníkovi Felixi Krullovi. Je pohřben v Kilchbergu ve Švýcarsku.
Jeho rodina zahrnovala spisovatele Luize Heinricha Manna a Karla Viktora Manna, otce spisovatele Klause Manna a historika Gola Manna. Známými se staly i jeho dcery Erika, Monika a Elisabeth Mannová, a také jeho vnuk Fridolin Mann. Členové jeho rodiny často sloužili jako inspirace pro postavy v jeho dílech.
Thomas Mann se narodil v Lübecku do rodiny obchodníka s obilím. Jeho matka, Júlie da Silva Bruhns, pocházela z Brazílie a měla kreolské předky. Po otcově smrti a zkrachu rodinné firmy se Mannovi přestěhovali do Mnichova, kde Thomas žil až do roku 1933. Zde pracoval jako úředník v pojišťovně, krátce v redakci časopisu Simplicissimus a studoval na univerzitě. V letech 1895–1898 pobýval s bratrem Heinrichem v Itálii.
S literární tvorbou začal v roce 1893 a o rok později debutoval novelou Gefallen. Jeho prvním velkým úspěchem byl román Buddenbrookovi (1901), který ho proslavil.
V roce 1905 se oženil s Katiou Pringsheimovou, s níž měl šest dětí: Eriku, Klause, Gola, Moniku, Elisabeth a Michaela. Z nich se spisovateli stali Klaus a historikem Golo. Mannovo manželství s židovskou ženou bylo v tehdejší společnosti neobvyklé, neboť projevoval zájem spíše o muže. Jeho homosexualita či bisexualita byla potvrzena až po jeho smrti, odhalením jeho deníků. Homosexuální motivy se objevují i v jeho dílech, například v Buddenbrokových, Smrti v Benátkách a Toniu Krögerovi.
V roce 1912 onemocněla Katia tuberkulózou a pobývala v sanatoriu v Davosu. Tato zkušenost a obavy o její život inspirovaly Mannovu druhou významnou práci, román Kouzelný vrch (1924).
Během první světové války se v eseích Úvahy nepolitického člověka dostal do konfliktu s bratrem Heinrichem kvůli jeho podpoře prušáctví a nacionalismu. Později však svůj postoj přehodnotil a přiklonil se k demokratickým a humanistickým hodnotám.
V této době se stýkal s významnými umělci a spisovateli, jako byli Hermann Broch a Robert Musil, kterému finančně pomáhal. V roce 1929 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, zejména za román Buddenbrookovi.
S obavami sledoval vzestup nacismu a ve svém projevu v Berlíně v roce 1930 varoval před touto hrozbou. V roce 1933 s manželkou opustil Německo a odešel do exilu ve Švýcarsku.
V letech 1934 a 1935 cestoval do USA. V roce 1936 získal československé občanství a v roce 1938 se stal občanem USA. V exilu pracoval na rozsáhlé románové tetralogii Josef a bratří jeho.
Po druhé světové válce se vrátil do Evropy a od roku 1952 žil ve Švýcarsku. V roce 1947 vydal román Doktor Faustus, který se stal jeho nejznámějším dílem.
Zemřel 12. srpna 1955 v Curychu ve věku 80 let na arteriosklerózu. Nedokončil román o podvodníkovi Felixi Krullovi. Je pohřben v Kilchbergu ve Švýcarsku.
Source: https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Mann