Betty MacDonald

Americká spisovatelka Betty MacDonaldová, rozená Anne Elizabeth Campbell Bardová, se narodila 26. března 1908 v Boulderu v Coloradu jako druhé dítě důlního inženýra Darsieho Barda a jeho manželky Sydney. Kvůli otcově práci se rodina často stěhovala, a tak se každý z Bettiných pěti sourozenců – Mary, Dorothea (Dede), Alison, Cleveland a Sylvia – narodil na jiném místě. Bohužel, nejmladší Sylvii ztratili v raném věku.

V roce 1920 Darsie Bard zemřel na zápal plic. Sydney se s dětmi přestěhovala do Seattlu, kde přijala do rodiny adoptivní dceru Madge Baldwinovou a žila s excentrickou babičkou. Život rodiny byl hektický a plný zábavných příhod, které Betty později popsala ve svých memoárech. Ve dvaceti letech se Betty provdala za Boba Hesketta a s ním se přestěhovala na odlehlou slepičí farmu.

Tuto etapu života zpracovala ve svém prvním románu „Vejce a já“, plném humoru. Z manželství vzešly dcery Anne (Anka, *1928) a Joan (Janka, *1929), ale nakonec se Betty rozhodla manžela a farmu opustit a vrátit se do Seattlu ke své rodině. Byly to 30. léta a s nimi přišla hospodářská krize, která ovlivnila i její život. Aby uživila sebe a děti, Betty se s různým úspěchem věnovala řadě zaměstnání.

V roce 1937 onemocněla tuberkulózou a devět měsíců strávila v sanatoriu. Během druhé světové války, v roce 1942, se provdala podruhé za Donalda MacDonalda. Neměli další děti, ale jejich život byl plný. Koupili si dům na pláži ostrova Vashon v Pugetském zálivu nedaleko Seattlu, kde žili s Bettinými dcerami. Zde se Betty, povzbuzována svou sestrou Mary, která už byla uznávanou spisovatelkou, začala věnovat psaní.

V roce 1945 vyšly „Vejce a já“ a okamžitě se staly hitem, brzy nato byly zfilmovány. Následovaly další romány, které tvořily trilogii „Co život dal a vzal“. V „Kdokoli může dělat cokoli“ (1948) se dozvíme o životě Bardových během hospodářské krize, „Morová rána“ (1950) vtipně a optimisticky líčí její pobyt v sanatoriu a třetí díl se odehrává na Vashonu.

„Dusím se ve vlastní šťávě“ (1955) popisuje její život s Donaldem a dospívajícími dcerami. Pro děti Betty napsala čtyřdílnou sérii povídek o „Paní Láryfáry“, která léčila dětské neduhy. Po odchodu dcer se s Donaldem na krátko přestěhovali do Carmel Valley v Kalifornii, kde si koupili malý ranč. Kvůli Bettyině rakovině se však v roce 1956 vrátili do Seattlu, kde se o ni staral manžel její sestry Mary, lékař.

Betty MacDonaldová bohužel 7. února 1958 rakovině podlehla. Zanechala po sobě poselství, že i v těžkých chvílích je důležité neztrácet naději a optimismus. Její knihy, plné humoru, nadšení a sarkastického nadhledu, jsou dodnes oblíbené.