Kurd Lasswitz
1848 - 1910
německá
not rated
My rating
Carl Theodor Victor Kurd Lasswitz (20. dubna 1848, Vratislav – 17. října 1910, Gotha) byl německý matematik, filozof, historik a spisovatel, považovaný za jednoho z prvních autorů vědeckofantastické literatury, vedle Julese Verna a H. G. Wellse. Svou literární tvorbu podepisoval pseudonymem Velatus.
Narodil se jako syn továrníka a obchodníka Karla Lasswitze. Po studiích matematiky na univerzitách ve Vratislavi a Berlíně začal v roce 1876 působit jako gymnazijní učitel v Gothě, kde v roce 1884 získal titul profesora.
Lasswitz je pro německou literaturu stejně významný jako Jules Verne pro francouzskou. V Německu se od roku 1981 každoročně udělují ceny Kurda Lasswitze, které jsou považovány za německou obdobu americké ceny Hugo.
Jeho první sci-fi dílo, novela *Bis zum Nullpunkt des Seins* (K nulovému bodu existence) z roku 1871, se odehrává v roce 2371 a vypráví o tragickém milostném příběhu továrníka na počasí Oxygena Warm-Blasiuse a virtuosky na aromatické varhany Aromasie. V roce 1877 následovala povídka *Gegen das Weltgesetz* (Proti zákonu světa), zasazená do roku 3877, s happy endem. Obě díla byla o rok později vydána společně pod názvem *Bilder aus der Zukunft* (Obrazy z budoucnosti). Pod pseudonymem Velatus napsal v roce 1884 příběh *Schlangennmoos* (Plavuň), méně známou milostnou novelu s tématem rozmnožování plavuní. Následovala sbírka povídek *Seifenblasen* (1890, Mýdlové bubliny). Jeho nejznámější dílo, vědeckofantastický román *Auf zwei Planeten* (1897, Na dvou planetách, česky 1904 jako Na Zemi a na Marsu a 1913 jako Na dvou planetách), popisuje vztahy mezi lidmi a humanoidními Marťany, které se vyvíjejí od idylického soužití (včetně milostných vztahů) k konfliktu a marťanské okupaci Země. Lidstvo porazí Marťany díky sjednocení pod vedením Spojených států amerických a nakonec je nastolen mírový stav. Lasswitz k napsání knihy dospěl po dlouhém zvažování, avšak její zápletka, založená na politických a ekonomických intrikách, dnes již tolik čtenáře nezaujme.
Lasswitz byl jedním z prvních autorů, kteří se věnovali teoretickému uvažování o science-fiction. V předmluvě ke *Bilder aus der Zukunft* (1878, Obrazy z budoucnosti) uvedl, že „mnohé představy o budoucnosti si můžeme odvodit z historického vývoje civilizace a současného stavu vědy“.
Narodil se jako syn továrníka a obchodníka Karla Lasswitze. Po studiích matematiky na univerzitách ve Vratislavi a Berlíně začal v roce 1876 působit jako gymnazijní učitel v Gothě, kde v roce 1884 získal titul profesora.
Lasswitz je pro německou literaturu stejně významný jako Jules Verne pro francouzskou. V Německu se od roku 1981 každoročně udělují ceny Kurda Lasswitze, které jsou považovány za německou obdobu americké ceny Hugo.
Jeho první sci-fi dílo, novela *Bis zum Nullpunkt des Seins* (K nulovému bodu existence) z roku 1871, se odehrává v roce 2371 a vypráví o tragickém milostném příběhu továrníka na počasí Oxygena Warm-Blasiuse a virtuosky na aromatické varhany Aromasie. V roce 1877 následovala povídka *Gegen das Weltgesetz* (Proti zákonu světa), zasazená do roku 3877, s happy endem. Obě díla byla o rok později vydána společně pod názvem *Bilder aus der Zukunft* (Obrazy z budoucnosti). Pod pseudonymem Velatus napsal v roce 1884 příběh *Schlangennmoos* (Plavuň), méně známou milostnou novelu s tématem rozmnožování plavuní. Následovala sbírka povídek *Seifenblasen* (1890, Mýdlové bubliny). Jeho nejznámější dílo, vědeckofantastický román *Auf zwei Planeten* (1897, Na dvou planetách, česky 1904 jako Na Zemi a na Marsu a 1913 jako Na dvou planetách), popisuje vztahy mezi lidmi a humanoidními Marťany, které se vyvíjejí od idylického soužití (včetně milostných vztahů) k konfliktu a marťanské okupaci Země. Lidstvo porazí Marťany díky sjednocení pod vedením Spojených států amerických a nakonec je nastolen mírový stav. Lasswitz k napsání knihy dospěl po dlouhém zvažování, avšak její zápletka, založená na politických a ekonomických intrikách, dnes již tolik čtenáře nezaujme.
Lasswitz byl jedním z prvních autorů, kteří se věnovali teoretickému uvažování o science-fiction. V předmluvě ke *Bilder aus der Zukunft* (1878, Obrazy z budoucnosti) uvedl, že „mnohé představy o budoucnosti si můžeme odvodit z historického vývoje civilizace a současného stavu vědy“.
Source: wikipedia.cz