Josef Lada
1887 - 1957
česká
not rated
My rating
Josef Lada byl všestranný umělec – malíř, ilustrátor, scénograf, karikaturista a autor pohádek pro děti. Ve svém stylu, inspirovaném Josefem Mánesem a Mikolášem Alšem, zobrazoval českou vesnici a její život s laskavým humorem.
Narodil se do rodiny se čtyřmi dětmi, jehož otec byl švec. Velký vliv na jeho fantazii měl o sedmnáct let starší bratr František. Josef rád zpíval lidové písně, často s doprovodem sestry Marie. Starší sestra Antonie kvůli finanční situaci rodiny odešla do města pracovat jako služka.
Josef chodil do školy v Hrusicích, ale učení ho příliš nezajímalo, s výjimkou kreslení a přírodopisu. Zkoušel se učit malířem pokojů, ale práce byla příliš náročná, proto se nakonec vyučil knihařem-zlatičem.
Už v roce 1904 se objevily jeho první kresby v týdeníku Máj. Zároveň začal navštěvovat kurzy kreslení u profesora Jakesche. Po získání výučního listu se trvale usadil v Praze a snažil se živit jako kreslíř a karikaturista. Po několika pokusech byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu, ale kvůli omezení publikování a nezájmu o předměty ji po půl roce opustil.
Brzy začal ilustrovat dětské knížky a zakázek přibývalo. Jeho kresby vycházely v časopisech jako Besídka malých, Humoristické listy a Šibeničky. Spolupracoval s nakladatelstvím Melantrich a redigoval přílohu deníku České slovo, Kvítko z čertovy zahrátky.
Ilustroval díla Jaroslava Haška, J. Š. Kubína, Jana Nerudy a dalších autorů. V roce 1926 začal pracovat na ilustracích k Haškovu Švejkovi pro nakladatelství Adolfa Synka.
V roce 1923 se oženil s Hanou Budějovickou, kterou znal dlouhá léta. Měli dvě dcery, z nichž mladší Eva zahynula při náletu na Prahu v roce 1945. Pro ni navrhl pomník na Olšanských hřbitovech, kde je dodnes umístěn na rodinném hrobě. Jeho manželka Hana zemřela v roce 1951 a on sám o šest let později. Pohřben je také na Olšanských hřbitovech. Jeho dcera Alena se stala známou ilustrátorkou a v roce 1963 vydala knihu Můj táta Josef Lada. Zemřela v roce 1992.
Narodil se do rodiny se čtyřmi dětmi, jehož otec byl švec. Velký vliv na jeho fantazii měl o sedmnáct let starší bratr František. Josef rád zpíval lidové písně, často s doprovodem sestry Marie. Starší sestra Antonie kvůli finanční situaci rodiny odešla do města pracovat jako služka.
Josef chodil do školy v Hrusicích, ale učení ho příliš nezajímalo, s výjimkou kreslení a přírodopisu. Zkoušel se učit malířem pokojů, ale práce byla příliš náročná, proto se nakonec vyučil knihařem-zlatičem.
Už v roce 1904 se objevily jeho první kresby v týdeníku Máj. Zároveň začal navštěvovat kurzy kreslení u profesora Jakesche. Po získání výučního listu se trvale usadil v Praze a snažil se živit jako kreslíř a karikaturista. Po několika pokusech byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu, ale kvůli omezení publikování a nezájmu o předměty ji po půl roce opustil.
Brzy začal ilustrovat dětské knížky a zakázek přibývalo. Jeho kresby vycházely v časopisech jako Besídka malých, Humoristické listy a Šibeničky. Spolupracoval s nakladatelstvím Melantrich a redigoval přílohu deníku České slovo, Kvítko z čertovy zahrátky.
Ilustroval díla Jaroslava Haška, J. Š. Kubína, Jana Nerudy a dalších autorů. V roce 1926 začal pracovat na ilustracích k Haškovu Švejkovi pro nakladatelství Adolfa Synka.
V roce 1923 se oženil s Hanou Budějovickou, kterou znal dlouhá léta. Měli dvě dcery, z nichž mladší Eva zahynula při náletu na Prahu v roce 1945. Pro ni navrhl pomník na Olšanských hřbitovech, kde je dodnes umístěn na rodinném hrobě. Jeho manželka Hana zemřela v roce 1951 a on sám o šest let později. Pohřben je také na Olšanských hřbitovech. Jeho dcera Alena se stala známou ilustrátorkou a v roce 1963 vydala knihu Můj táta Josef Lada. Zemřela v roce 1992.
Source: spisovatele.cz