not rated
My rating
Karel Klostermann (13. 2. 1848 – 17. 7. 1923) věnoval veškerou svou tvorbu Šumavě a lidem, kteří v ní žili. Ačkoliv se narodil v Rakousku, v Haagu am Hausruck, s rodinou se brzy přestěhoval do Čech, nejprve do Sušice, kde působil jeho otec jako lékař. Dětství prožil v Žichovicích u Rábí. Kvůli nedostatku školní výbavy ve vesnici a velké vzdálenosti do okolních škol, navštěvoval školu až po zásahu otce, který si všiml jeho zanedbání a poslal ho do Stříbrných hor.
Gymnázium studoval v Klatovech a Písku, poté začal studovat medicínu na vídeňské univerzitě. Po deseti semestrech však musel kvůli tíživé finanční situaci rodiny studium přerušit a začít pracovat. Nejprve působil jako vychovatel v Žamberku, následně jako redaktor časopisu. Od roku 1878 až do svého odchodu do důchodu v roce 1908 vyučoval německý a francouzský jazyk v Plzni. Stejně jako Adalbert Stifter byl Klostermann německého původu, ale hlásil se k české národnosti. Podílel se na založení českého akademického spolku ve Vídni a stal se českým spisovatelem.
Klostermann cestoval do zahraničí, především do Francie a na Balkán, angažoval se v plzeňské městské radě a okresním zastupitelstvu a působil v řadě kulturních a osvětových spolků. Inicioval stavbu rozhledny na Javorníku, která byla po rekonstrukci v roce 2000 pojmenována po něm.
Do literatury vstoupil v polovině 80. let 19. století drobnými články a črtami, které publikoval v pražském německém časopise Politik.
Na podnět redaktora časopisu Osvěta, Václava Vlčka, začal Klostermann psát česky. Pro českou literaturu odhalil krásu šumavské krajiny a život a tradice jejích obyvatel. Ve svých dílech kladl velký důraz na popis přírody a krajiny, čerpal z reálných událostí a vyprávění.
Poslední roky života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde zemřel na rozedmu plic.
Gymnázium studoval v Klatovech a Písku, poté začal studovat medicínu na vídeňské univerzitě. Po deseti semestrech však musel kvůli tíživé finanční situaci rodiny studium přerušit a začít pracovat. Nejprve působil jako vychovatel v Žamberku, následně jako redaktor časopisu. Od roku 1878 až do svého odchodu do důchodu v roce 1908 vyučoval německý a francouzský jazyk v Plzni. Stejně jako Adalbert Stifter byl Klostermann německého původu, ale hlásil se k české národnosti. Podílel se na založení českého akademického spolku ve Vídni a stal se českým spisovatelem.
Klostermann cestoval do zahraničí, především do Francie a na Balkán, angažoval se v plzeňské městské radě a okresním zastupitelstvu a působil v řadě kulturních a osvětových spolků. Inicioval stavbu rozhledny na Javorníku, která byla po rekonstrukci v roce 2000 pojmenována po něm.
Do literatury vstoupil v polovině 80. let 19. století drobnými články a črtami, které publikoval v pražském německém časopise Politik.
Na podnět redaktora časopisu Osvěta, Václava Vlčka, začal Klostermann psát česky. Pro českou literaturu odhalil krásu šumavské krajiny a život a tradice jejích obyvatel. Ve svých dílech kladl velký důraz na popis přírody a krajiny, čerpal z reálných událostí a vyprávění.
Poslední roky života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde zemřel na rozedmu plic.
Source: spisovatele.cz