Franz Kafka, světově proslulý spisovatel a významná postava německé literatury v Praze, patřil k nejvýznamnějším prozaikům 20. století.
Narodil se v roce 1883 na Starém Městě pražském do rodiny bohatého obchodníka. Po studiích práv na pražské německé univerzitě pracoval v letech 1907 až 1922 v pojišťovnictví. Začínal v Assicurazioni Generali a následně po dobu čtrnácti let, až do svého odchodu do důchodu v roce 1922, působil v Dělnické úrazové pojišťovně, kde se propracoval na pozici vrchního tajemníka.
Přesto byla pro Kafku nejdůležitější tvorba, která se však příliš neshodovala s jeho svědomitě vykonávanou prací v úřadu. V roce 1917 se u něj rozvinula plicní choroba, se kterou sedm let marně bojoval. Poslední roky života strávil převážně v zotavovnách a léčebných ústavech v Čechách i v zahraničí, ani zde však nepřestal psát. Jeho složitý pohled na život, výjimečná analytická schopnost a tendence problematizovat i zdánlivě jednoduché věci, spolu s nemocí a existenciální potřebou psát, hluboce ovlivnily jeho vztah ke světu a jeho snahy o manželství a založení rodiny.
Franz Kafka zemřel 3. června 1924 v rakouském sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu.
K vlastní tvorbě byl Kafka velmi kritický a jen malou její část, často pod tlakem, nechal vydat za svého života (Rozjímání, Proměna, Ortel, cyklus Venkovský lékař, V kárném táboře, cyklus Umělec v hladovění). Jeho větší dílo, které mu později přineslo světovou slávu, vyšlo posmrtně z pozůstalosti – „americký“ román Nezvěstný, romány Proces a Zámek, přes třicet povídek a desítky fragmentů, Deníky z let 1909–1923 a korespondence s Felice, Milenou, Ottlou, rodinou a rodiči z let 1922/24. To vše díky jeho příteli Maxu Brodovi, který nerespektoval Kafkovo přání spálit rukopisy a uposlechl svého svědomí.
Source: ld.johanesville.net