Jan Jelínek
1926 - 2004
česká
not rated
My rating
Univ. prof. RNDr. Jan Jelínek, DrSc. (6. února 1926 Brno – 3. října 2004 Brno) byl český antropolog.
V roce 1949 dokončil doktorát z přírodních věd v oborech fyzická antropologie a srovnávací anatomie. Následně čtyři roky studoval archeologii a etnologii a dva roky lidskou anatomii, s cílem zkoumat jak fosilní, tak současné populace lovců a sběračů, a to z hlediska jejich fyzických i kulturních charakteristik.
Od roku 1949 působil v Moravském muzeu v Brně, nejprve jako vědecký pracovník v oboru antropologie a od roku 1951 jako vedoucí oddělení paleolitu. V roce 1952 navrhl založení Ústavu Anthropos v rámci muzea, který se měl věnovat komplexnímu studiu původu a vývoje člověka. V následujících letech se podílel na výstavbě nových budov pro ústav. V roce 1959 byl jmenován ředitelem Moravského muzea, které tehdy sdružovalo 15 oddělení, včetně nově vzniklého Ústavu Anthropos.
V roce 1959 založil monografickou serii "Anthropos" (dosud 25 svazků) a v roce 1962 mezinárodní časopis "Anthropologie", který vycházel třikrát ročně. Následných 34 let byl jeho editorem. S cílem podpořit odbornost muzejní práce založil v roce 1962 na brněnské Universitě první evropskou katedru muzeologie.
Od roku 1962 spolupracoval s Mezinárodní radou muzeí ICOM při UNESCO v Paříži a v roce 1971 byl zvolen jejím prezidentem.
V letech 1972–1990 byl předsedou organizace československých antropologů (Akademie věd) a v letech 1981–1983 prezidentem Evropské antropologické Asociace.
Jeho vědecká práce se zaměřovala především na paleoantropologii a lidský vývoj. Publikoval přes 250 původních vědeckých prací a pět knih: *Anthropologie der Bronzezeit in Maehren* (1959), *Anthropologie der jungeren Steinzeit in Maehren* (1964), *Obrazový atlas pravěkého člověka* (1972–1982, 35 vydání v 17 zemích), *The great Art of the Early Australians* (1989), *Societes des Chasseurs* (1989) a poslední, nyní připravovaný svazek *The prehistoric Rock Art of the Libyan Sahara*, který je výsledkem devítiletého studia a výzkumu v Centrální Sahaře.
Jeho zájem o terénní výzkum dokládá realizace 12 paleoantropologických a archeologických výzkumů a vykopávek v Československu i v zahraničí, stejně jako studijní cesty a expedice (např. 1961 západní Afrika, 1969, 1973 severní Austrálie, 1971 východní Sibiř, 1976–1984 severní Afrika a centrální Sahara, 1987, 1993 Finnmarken, Laponsko).
V roce 1966 obhájil titul DrSc. a v roce 1992 byl jmenován profesorem antropologie na Masarykově Univerzitě v Brně.
V roce 1949 dokončil doktorát z přírodních věd v oborech fyzická antropologie a srovnávací anatomie. Následně čtyři roky studoval archeologii a etnologii a dva roky lidskou anatomii, s cílem zkoumat jak fosilní, tak současné populace lovců a sběračů, a to z hlediska jejich fyzických i kulturních charakteristik.
Od roku 1949 působil v Moravském muzeu v Brně, nejprve jako vědecký pracovník v oboru antropologie a od roku 1951 jako vedoucí oddělení paleolitu. V roce 1952 navrhl založení Ústavu Anthropos v rámci muzea, který se měl věnovat komplexnímu studiu původu a vývoje člověka. V následujících letech se podílel na výstavbě nových budov pro ústav. V roce 1959 byl jmenován ředitelem Moravského muzea, které tehdy sdružovalo 15 oddělení, včetně nově vzniklého Ústavu Anthropos.
V roce 1959 založil monografickou serii "Anthropos" (dosud 25 svazků) a v roce 1962 mezinárodní časopis "Anthropologie", který vycházel třikrát ročně. Následných 34 let byl jeho editorem. S cílem podpořit odbornost muzejní práce založil v roce 1962 na brněnské Universitě první evropskou katedru muzeologie.
Od roku 1962 spolupracoval s Mezinárodní radou muzeí ICOM při UNESCO v Paříži a v roce 1971 byl zvolen jejím prezidentem.
V letech 1972–1990 byl předsedou organizace československých antropologů (Akademie věd) a v letech 1981–1983 prezidentem Evropské antropologické Asociace.
Jeho vědecká práce se zaměřovala především na paleoantropologii a lidský vývoj. Publikoval přes 250 původních vědeckých prací a pět knih: *Anthropologie der Bronzezeit in Maehren* (1959), *Anthropologie der jungeren Steinzeit in Maehren* (1964), *Obrazový atlas pravěkého člověka* (1972–1982, 35 vydání v 17 zemích), *The great Art of the Early Australians* (1989), *Societes des Chasseurs* (1989) a poslední, nyní připravovaný svazek *The prehistoric Rock Art of the Libyan Sahara*, který je výsledkem devítiletého studia a výzkumu v Centrální Sahaře.
Jeho zájem o terénní výzkum dokládá realizace 12 paleoantropologických a archeologických výzkumů a vykopávek v Československu i v zahraničí, stejně jako studijní cesty a expedice (např. 1961 západní Afrika, 1969, 1973 severní Austrálie, 1971 východní Sibiř, 1976–1984 severní Afrika a centrální Sahara, 1987, 1993 Finnmarken, Laponsko).
V roce 1966 obhájil titul DrSc. a v roce 1992 byl jmenován profesorem antropologie na Masarykově Univerzitě v Brně.
Source: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Jel%C3%ADnek_(antropolog