Josef Hora
1891 - 1945
česká
not rated
My rating
Josef Hora (8. července 1891 – 21. června 1945) byl český básník, překladatel, novinář a literární kritik. Posmrtně se stal prvním nositelem titulu národního umělce. Ve dvacátých letech se významně podílel na rozvoji proletářské poezie a ve třicátých letech psal hlubokou, zamyšlenou lyrickou tvorbu.
Narodil se ve vsi Dobříň u Roudnice nad Labem v rodině rolníků. Krátce po narození se rodina přestěhovala do Prahy, kde otec koupil dům. V roce 1896 se rodiče rozvedli a šestiletý Josef s matkou se vrátili k prarodičům do Dobříně, později žili u matčiny sestry v Roudnici.
Vystudoval gymnázium v Roudnici a v roce 1916 práva na pražské univerzitě. V roce 1918 začal pracovat v novinách Právo lidu díky podpoře Ivana Olbrachta. Následně v letech 1920 až 1929 vedl kulturní rubriku Rudého práva. Po vyloučení z Komunistické strany Československa v roce 1929 přešel do Českého slova, kde působil až do roku 1940.
Jako předseda Obce československých spisovatelů se aktivně podílel na organizování umělecké opozice proti fašismu. Během německé okupace byl vážně nemocný a léčil se v Dobříši a ve Vráži. Zemřel krátce po skončení války a jeho hrob se nachází na Vyšehradském hřbitově.
Josef Hora byl také vynikajícím překladatelem ruské literatury. Přeložil například Evžena Oněgina od Alexandra Puškina a díla Michaila Lermontova, Sergeje Jesenina a Borise Pasternaka. Sestavil také antologii slovinské poezie s názvem Hvězdy nad Triglavem.
Posmrtně, 22. června 1945, byl jmenován národním umělcem, den po své smrti. Obdržel také Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
V Praze-Libni je po něm pojmenováno Horovo náměstí a také ulice a další místa v mnoha českých obcích.
Narodil se ve vsi Dobříň u Roudnice nad Labem v rodině rolníků. Krátce po narození se rodina přestěhovala do Prahy, kde otec koupil dům. V roce 1896 se rodiče rozvedli a šestiletý Josef s matkou se vrátili k prarodičům do Dobříně, později žili u matčiny sestry v Roudnici.
Vystudoval gymnázium v Roudnici a v roce 1916 práva na pražské univerzitě. V roce 1918 začal pracovat v novinách Právo lidu díky podpoře Ivana Olbrachta. Následně v letech 1920 až 1929 vedl kulturní rubriku Rudého práva. Po vyloučení z Komunistické strany Československa v roce 1929 přešel do Českého slova, kde působil až do roku 1940.
Jako předseda Obce československých spisovatelů se aktivně podílel na organizování umělecké opozice proti fašismu. Během německé okupace byl vážně nemocný a léčil se v Dobříši a ve Vráži. Zemřel krátce po skončení války a jeho hrob se nachází na Vyšehradském hřbitově.
Josef Hora byl také vynikajícím překladatelem ruské literatury. Přeložil například Evžena Oněgina od Alexandra Puškina a díla Michaila Lermontova, Sergeje Jesenina a Borise Pasternaka. Sestavil také antologii slovinské poezie s názvem Hvězdy nad Triglavem.
Posmrtně, 22. června 1945, byl jmenován národním umělcem, den po své smrti. Obdržel také Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
V Praze-Libni je po něm pojmenováno Horovo náměstí a také ulice a další místa v mnoha českých obcích.
Source: spisovatele.cz