Narodil se 1. června 1948 v Praze.
V letech 1966 až 1971 studoval sociologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1972 získal titul PhDr. V roce 1968 absolvoval semestr na University of Wales ve Velké Británii. V roce 1984 složil atestaci z klinické psychologie.
Teologii studoval tajně v Praze pod vedením Josefa Zvěřiny a po roce 1989 postgraduálně na Papežské Lateránské univerzitě v Římě, kde získal titul ThLic. Habilitaci z praktické teologie získal na Papežské teologické fakultě ve Vratislavi (Dr.hab. v teologii). V roce 1992 byl habilitován v oboru sociologie na FSV UK, v roce 1993 jmenován docentem a v roce 1997 profesorem Univerzity Karlovy.
Do roku 1989 nemohl z politických důvodů přednášet na vysoké škole a pracoval jako psycholog v průmyslu a později jako psychoterapeut pro drogově závislé (1984–1990). Aktivně se podílel na kulturním a náboženském disentu, účastnil se „bytových seminářů“ a šířil samizdatovou literaturu. V roce 1978 byl tajně vysvěcen na kněze v NDR a v 80. letech byl jedním z nejbližších spolupracovníků kardinála Tomáška.
V letech 1990 až 1993 působil jako generální sekretář Biskupské konference České republiky a pedagog na KTF UK. Jan Pavel II. ho jmenoval konzultorem Papežské rady pro dialog s nevěřícími.
V současnosti je profesorem sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, rektorem univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze (od února 1990) a prezidentem České křesťanské akademie (od prosince 1990).
Po roce 1989 navštívil všech šest kontinentů, cestoval za studijními účely a přednášel na pozvání zahraničních univerzit v Evropě, USA, Latinské Americe, Asii (Indii, Japonsku, Taiwanu) a Africe (Egyptu). V roce 2002 se zúčastnil expedice do Antarktidy. Jako hostující profesor působil na univerzitě v Pittsburgu (1999), v Oxfordu (2001) a v Cambridge (2003). Vedl rozhovory s představiteli různých křesťanských církví, judaismu, islámu, buddhismu a hinduismu. Je členem Evropské akademie věd a umění a řady domácích i zahraničních vědeckých společností. Publikoval přes 200 knih a článků, které byly přeloženy do němčiny, polštiny, italštiny a španělštiny.
V roce 2002 obdržel americkou Cenu tolerance a v roce 2003 rakouskou Cenu kardinála Königa. Byl externím poradcem prezidenta Václava Havla.
Aktivně se zapojuje do veřejného života, občanských a charitativních iniciativ a vystupuje v médiích. Prosazuje toleranci a dialog mezi lidmi různých národů, ras, náboženství a politického přesvědčení a vyjadřuje se k otázkám politické, hospodářské a vědecké etiky. Ve své vědecko-pedagogické práci se zaměřuje především na filozofii a sociologii náboženství, vztah náboženství, kultury a politiky a otázky evropské kulturní identity.
Tomáš Halík byl 13. března 2014 oceněn Templetonovou cenou.
Source: http://www.halik.cz