Günter Grass
1927 - 2015
německá
not rated
My rating
Günter Wilhelm Grass (16. října 1927 Danzig, dnes Gdaňsk, Polsko – 13. dubna 2015, Lübeck, Německo) byl významný německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1999. Největší proslavil se románem Plechový bubínek, považovaným za jedno z klíčových děl evropské poválečné literatury.
Narodil se v roce 1927 ve Svobodném městě Gdaňsku. Jeho otec, Wilhelm Grass, byl německého původu a protestantského vyznání, matka Helene pocházela z kašubské rodiny a byla římskokatolická. Rodiče vlastnili malý obchod s potravinami a vedli spořádaný život typický pro katolickou nižší střední třídu. Günter Grass studoval na gdaňském gymnáziu Conradinum a v roce 1942 nastoupil do pomocných sborů válečného námořnictva, o dva roky později přešel k Waffen SS. V únoru 1945 se účastnil bojů s 10. tankovou divizí SS „Frundsberg“, ale 20. dubna byl zraněn a zajat americkou armádou. Zotavoval se v Mariánských Lázních. Vstup do armády později ve svých pamětech popisoval jako snahu vymanit se z dusného rodinného prostředí. Tato skutečnost byla dlouho utajována a odhalena až v jeho autobiografii (Při loupání cibule), kterou někteří kritici považovali za nástroj k sebepropagaci.
Po válce, v letech 1946–1947, se učil kameníkem v Düsseldorfu, kde získal základy práce s kamenem. Následně studoval sochařství a kresbu na Umělecké akademii v Düsseldorfu a později, v letech 1953–1956, na berlínské Universität der Künste. Stal se členem Skupiny 47 a často zdůrazňoval, že je ve výtvarném umění vyučený, zatímco v literatuře je samouk. Vystavoval své sochy a kamenické práce a sám si ilustroval své knihy. Jeho díla, ačkoliv nejsou autobiografická, se často odehrávají v jeho rodném Gdaňsku (Gdaňská Trilogie – Plechový bubínek, Kočka a myš, Psí roky).
V roce 1954 se oženil se švýcarskou studentkou baletu Annou Schwarzovou, což se pravděpodobně projevilo v zálibě jedné z postav v románu Psí roky. V letech 1954–1960 žil se svou manželkou v Paříži, v Avenue d'Italie, kde napsal rukopis Plechového bubínku a stali se rodiči dvojčat Franze a Raoula. Po návratu do Německa žil v Západním Berlíně, ale často pobýval i ve Šlesvicko-Holštýnsku. Získal ještě tři děti: dceru Lauru (1961), syna Bruna (1965) a dceru Helenu (1974). Po dvaceti letech manželství se rozvedl a o rok později (1979) se oženil s Ute Grunerterovou. V letech 1983–1986 působil jako předseda Akademie umění a následující rok strávil v indické Kalkatě. Poté se vrátil do Německa.
Zemřel v dubnu 2015 v Lübecku na následky infekce.
Narodil se v roce 1927 ve Svobodném městě Gdaňsku. Jeho otec, Wilhelm Grass, byl německého původu a protestantského vyznání, matka Helene pocházela z kašubské rodiny a byla římskokatolická. Rodiče vlastnili malý obchod s potravinami a vedli spořádaný život typický pro katolickou nižší střední třídu. Günter Grass studoval na gdaňském gymnáziu Conradinum a v roce 1942 nastoupil do pomocných sborů válečného námořnictva, o dva roky později přešel k Waffen SS. V únoru 1945 se účastnil bojů s 10. tankovou divizí SS „Frundsberg“, ale 20. dubna byl zraněn a zajat americkou armádou. Zotavoval se v Mariánských Lázních. Vstup do armády později ve svých pamětech popisoval jako snahu vymanit se z dusného rodinného prostředí. Tato skutečnost byla dlouho utajována a odhalena až v jeho autobiografii (Při loupání cibule), kterou někteří kritici považovali za nástroj k sebepropagaci.
Po válce, v letech 1946–1947, se učil kameníkem v Düsseldorfu, kde získal základy práce s kamenem. Následně studoval sochařství a kresbu na Umělecké akademii v Düsseldorfu a později, v letech 1953–1956, na berlínské Universität der Künste. Stal se členem Skupiny 47 a často zdůrazňoval, že je ve výtvarném umění vyučený, zatímco v literatuře je samouk. Vystavoval své sochy a kamenické práce a sám si ilustroval své knihy. Jeho díla, ačkoliv nejsou autobiografická, se často odehrávají v jeho rodném Gdaňsku (Gdaňská Trilogie – Plechový bubínek, Kočka a myš, Psí roky).
V roce 1954 se oženil se švýcarskou studentkou baletu Annou Schwarzovou, což se pravděpodobně projevilo v zálibě jedné z postav v románu Psí roky. V letech 1954–1960 žil se svou manželkou v Paříži, v Avenue d'Italie, kde napsal rukopis Plechového bubínku a stali se rodiči dvojčat Franze a Raoula. Po návratu do Německa žil v Západním Berlíně, ale často pobýval i ve Šlesvicko-Holštýnsku. Získal ještě tři děti: dceru Lauru (1961), syna Bruna (1965) a dceru Helenu (1974). Po dvaceti letech manželství se rozvedl a o rok později (1979) se oženil s Ute Grunerterovou. V letech 1983–1986 působil jako předseda Akademie umění a následující rok strávil v indické Kalkatě. Poté se vrátil do Německa.
Zemřel v dubnu 2015 v Lübecku na následky infekce.
Source: https://cs.wikipedia.org/wiki/Günter_Grass