Johann Wolfgang Goethe
1749 - 1832
německá
not rated
My rating
Johann Wolfgang von Goethe (* 28. srpna 1749, † 22. března 1832) se narodil ve Frankfurtu nad Mohanem do zámožné rodiny. Během studií ve Štrasburku poznal J. G. Herdera, filozofa, spisovatele a literárního vědce, s nímž se podílel na vzniku hnutí Sturm und Drang (Bouře a vzdor). O pět let starší Herder Goetha seznámil s lidovou poezií a prohloubil jeho obdiv k Williamu Shakespearovi, který s ním zůstal po celý život.
Po dokončení právních studií krátce působil jako praktikant u říšského komorního soudu ve Wetzlaru. Zde se setkal s Lottou Buffovou, zasnoubenou s tajemníkem vyslance Kestnerem. Její osud inspiroval román „Utrpení mladého Werthera“. O tomto díle romantismu se trefně vyjádřil H. Heine: „Příroda chtěla vědět, jak vypadá, a stvořila Goetha.“
V duchu německého preromantismu, charakterizovaného idealizací silného hrdiny a jeho vzpourou proti společenským poměrům, vydal Goethe drama „Götz von Berlichingen“ na vlastní náklady. Tato rytířská hra, napsaná ve stylu Shakespeara, měla u mladé generace velký úspěch a byla plná revolučního ducha a vycházela z německých dějin. Od roku 1775, kdy přijal pozvání mladého prince Karla Augusta Sasko-Výmarského, žil Goethe ve Výmaru, kde zastával státní a hospodářské funkce. V tomto období napsal hry „Clavigo“ a „Stella“ a začal pracovat na celoživotním díle „Faust“ a dramatu „Egmont“. Na počátku 19. století byla ve Vídni uvedena Goethova hra „Ifigenia na Tauridě“, která se zabývá tématem záchrany lidstva skrze oběť a humanitu. Inspirována tragédií Euripida, patří tato hra k vrcholným dramatickým dílům.
Goethe brzy ztratil iluzi, že by mohl ovlivnit poměry v zemi, a proto odjel do Švýcarska, kde se věnoval přírodovědnému studiu. Po návštěvě Itálie se ve Výmaru seznámil s Schillerem, který se stal jeho důvěrným přítelem na šest let. Jejich přátelství skončilo Schillerovou smrtí v roce 1805, kterou Goethe vnímal jako konec významné etapy svého života. První léta 19. století pro Goetha nebyla příznivá, sužovaly ho zdravotní problémy, které mu ztěžovaly soustředěnou práci.
V říjnu 1806 si Goethe vzal za ženu Christianu Vulpiusovou a dokončil první díl „Fausta“. Další bolest a zklamání mu přinesla Christianina smrt pouhých deset let po svatbě. V té době často navštěvoval české lázně, zejména Mariánské, kde se zamiloval do mladičké Ulriky von Levetzow, ale nabídku k sňatku nakonec odvolal kvůli velkému věkovému rozdílu.
V roce 1831, na sklonku života, dokončil Goethe „Fausta“, své největší a celoživotní dílo. Tento významný německý básník a spisovatel zemřel ve věku 83 let na následky nachlazení po vyjížďce na koni.
Po dokončení právních studií krátce působil jako praktikant u říšského komorního soudu ve Wetzlaru. Zde se setkal s Lottou Buffovou, zasnoubenou s tajemníkem vyslance Kestnerem. Její osud inspiroval román „Utrpení mladého Werthera“. O tomto díle romantismu se trefně vyjádřil H. Heine: „Příroda chtěla vědět, jak vypadá, a stvořila Goetha.“
V duchu německého preromantismu, charakterizovaného idealizací silného hrdiny a jeho vzpourou proti společenským poměrům, vydal Goethe drama „Götz von Berlichingen“ na vlastní náklady. Tato rytířská hra, napsaná ve stylu Shakespeara, měla u mladé generace velký úspěch a byla plná revolučního ducha a vycházela z německých dějin. Od roku 1775, kdy přijal pozvání mladého prince Karla Augusta Sasko-Výmarského, žil Goethe ve Výmaru, kde zastával státní a hospodářské funkce. V tomto období napsal hry „Clavigo“ a „Stella“ a začal pracovat na celoživotním díle „Faust“ a dramatu „Egmont“. Na počátku 19. století byla ve Vídni uvedena Goethova hra „Ifigenia na Tauridě“, která se zabývá tématem záchrany lidstva skrze oběť a humanitu. Inspirována tragédií Euripida, patří tato hra k vrcholným dramatickým dílům.
Goethe brzy ztratil iluzi, že by mohl ovlivnit poměry v zemi, a proto odjel do Švýcarska, kde se věnoval přírodovědnému studiu. Po návštěvě Itálie se ve Výmaru seznámil s Schillerem, který se stal jeho důvěrným přítelem na šest let. Jejich přátelství skončilo Schillerovou smrtí v roce 1805, kterou Goethe vnímal jako konec významné etapy svého života. První léta 19. století pro Goetha nebyla příznivá, sužovaly ho zdravotní problémy, které mu ztěžovaly soustředěnou práci.
V říjnu 1806 si Goethe vzal za ženu Christianu Vulpiusovou a dokončil první díl „Fausta“. Další bolest a zklamání mu přinesla Christianina smrt pouhých deset let po svatbě. V té době často navštěvoval české lázně, zejména Mariánské, kde se zamiloval do mladičké Ulriky von Levetzow, ale nabídku k sňatku nakonec odvolal kvůli velkému věkovému rozdílu.
V roce 1831, na sklonku života, dokončil Goethe „Fausta“, své největší a celoživotní dílo. Tento významný německý básník a spisovatel zemřel ve věku 83 let na následky nachlazení po vyjížďce na koni.
Source: ld.johanesville.net