William Gibson
1948
americká
not rated
My rating
William Ford Gibson, narozený 17. března 1948 v Conwayi, Jižní Karolíně, je jedním z nejvýznamnějších představitelů kyberpunku. Jeho otec pracoval v továrně, kde vznikla první atomová bomba v Oak Ridge. V devatenácti letech se vyhnul vojenské službě ve Vietnamu přestěhováním do Kanady, kde žil ve Vancouveru do roku 1972. V současnosti je ženatý a má dvě děti.
Psát začal během studií anglické literatury na univerzitě v Britské Kolumbii. První povídky napsal v roce 1977, ale celosvětovou proslavu mu přinesl až v roce 1984 jeho debutový román Neuromancer, zásadní dílo moderní sci-fi. Kniha získala prestižní ocenění Hugo, Nebula a Philipa K. Dicka a stala se základním textem kyberpunku, přičemž její témata – kyberprostor, virtuální realita, internet, počítačová kriminalita a umělá inteligence – postupně pronikala do běžného života.
Trilogie Neuromancer, Count Zero a Mona Lisa Overdrive, kombinující prvky detektivky a technologicky vyspělé sci-fi, otevřela nové možnosti v zobrazování světa počítačů a mikročipových technologií. Zpopularizovala myšlenku přímého propojení lidského mozku s počítačovými systémy. Gibson posunul žánr od vnějšího světa k vnitřnímu, a jeho knihy vytvářejí komplexní a často nepředvídatelnou realitu, která překračuje tradiční geografické a kulturní hranice a je formována využíváním a zneužíváním dat. V Gibsonově světě dominují hackerské subkultury a postavy pohybující se na hraně zákona. Jeho styl psaní je rychlý a fragmentovaný, moderní verze novovlnné poezie obohacená o technický žargon a narativní postupy inspirované videem a počítačovými hrami.
Vliv počítačové technologie je patrný i v jeho dalších dílech. Román The Difference Engine, napsaný ve spolupráci s Brucem Sterlingem, je známým příkladem steampunkové literatury, kde rané počítače Charlese Dabbage nacházejí uplatnění ve viktoriánské Anglii. Romány Virtual Light, Idoru a All Tomorrow’s Parties sdílejí stejné postavy a rozvíjejí témata jako nanotechnologie, umělé osobnosti a „uzly“ v datovém toku, které symbolizují klíčové momenty v historii. Jeho povídky byly shromážděny ve sbírce Burning Chrome, včetně povídky Johnny Mnemonic, která byla zfilmována Robertem Longem.
Psát začal během studií anglické literatury na univerzitě v Britské Kolumbii. První povídky napsal v roce 1977, ale celosvětovou proslavu mu přinesl až v roce 1984 jeho debutový román Neuromancer, zásadní dílo moderní sci-fi. Kniha získala prestižní ocenění Hugo, Nebula a Philipa K. Dicka a stala se základním textem kyberpunku, přičemž její témata – kyberprostor, virtuální realita, internet, počítačová kriminalita a umělá inteligence – postupně pronikala do běžného života.
Trilogie Neuromancer, Count Zero a Mona Lisa Overdrive, kombinující prvky detektivky a technologicky vyspělé sci-fi, otevřela nové možnosti v zobrazování světa počítačů a mikročipových technologií. Zpopularizovala myšlenku přímého propojení lidského mozku s počítačovými systémy. Gibson posunul žánr od vnějšího světa k vnitřnímu, a jeho knihy vytvářejí komplexní a často nepředvídatelnou realitu, která překračuje tradiční geografické a kulturní hranice a je formována využíváním a zneužíváním dat. V Gibsonově světě dominují hackerské subkultury a postavy pohybující se na hraně zákona. Jeho styl psaní je rychlý a fragmentovaný, moderní verze novovlnné poezie obohacená o technický žargon a narativní postupy inspirované videem a počítačovými hrami.
Vliv počítačové technologie je patrný i v jeho dalších dílech. Román The Difference Engine, napsaný ve spolupráci s Brucem Sterlingem, je známým příkladem steampunkové literatury, kde rané počítače Charlese Dabbage nacházejí uplatnění ve viktoriánské Anglii. Romány Virtual Light, Idoru a All Tomorrow’s Parties sdílejí stejné postavy a rozvíjejí témata jako nanotechnologie, umělé osobnosti a „uzly“ v datovém toku, které symbolizují klíčové momenty v historii. Jeho povídky byly shromážděny ve sbírce Burning Chrome, včetně povídky Johnny Mnemonic, která byla zfilmována Robertem Longem.