F
not rated
My rating
Narodila se 31. července 1884 v Malíně u Kutné Hory a zemřela 19. srpna 1955 v Praze. Byla autorkou dívčích románů.
Pocházela z rodiny velkostatkáře a vzdělávala se na evangelickém ústavu pro dívky v Krabčicích (1895-1897) a následně v soukromém penzionátu v Litoměřicích. Projevila hudební talent, ale rodiče ji v jeho rozvoji nepodpořili.
V roce 1910 se provdala za plukovního chirurga Karla Čížka a s ním a dcerou žila v různých posádkových městech, včetně Tuzly, Sterntalu, Českých Budějovic a Teplic. Od roku 1928 žila trvale v Praze. Její dcera Dagmar Čížková byla malířkou a autorkou tapisérií, studovala na UMPRUM v ateliéru H. Johnové.
Literární kariéru zahájila v roce 1922 pod pseudonymem Fringilla (čížek lesní, pěnkava) jako humoristka v časopisech Honza a Švanda dudák.
V knižní tvorbě se věnovala románům pro dívky, které se odehrávaly v současné době a obsahovaly prvky emancipace, nenápadné výchovy k galantnosti, taktu a vlastenectví. Napsala také několik románů pro ženy v duchu sentimentální milostné prózy. Největšího úspěchu dosáhla s humoristickými knihami pro děti, které se vyznačovaly nadsázkou a citovostí. Dvě prózy s autobiografickými prvky satiricky kritizovaly poměry v maloměstech.
Z němčiny přeložila knihu Heidi, děvčátko z hor od Johanny Spyriové.
Pocházela z rodiny velkostatkáře a vzdělávala se na evangelickém ústavu pro dívky v Krabčicích (1895-1897) a následně v soukromém penzionátu v Litoměřicích. Projevila hudební talent, ale rodiče ji v jeho rozvoji nepodpořili.
V roce 1910 se provdala za plukovního chirurga Karla Čížka a s ním a dcerou žila v různých posádkových městech, včetně Tuzly, Sterntalu, Českých Budějovic a Teplic. Od roku 1928 žila trvale v Praze. Její dcera Dagmar Čížková byla malířkou a autorkou tapisérií, studovala na UMPRUM v ateliéru H. Johnové.
Literární kariéru zahájila v roce 1922 pod pseudonymem Fringilla (čížek lesní, pěnkava) jako humoristka v časopisech Honza a Švanda dudák.
V knižní tvorbě se věnovala románům pro dívky, které se odehrávaly v současné době a obsahovaly prvky emancipace, nenápadné výchovy k galantnosti, taktu a vlastenectví. Napsala také několik románů pro ženy v duchu sentimentální milostné prózy. Největšího úspěchu dosáhla s humoristickými knihami pro děti, které se vyznačovaly nadsázkou a citovostí. Dvě prózy s autobiografickými prvky satiricky kritizovaly poměry v maloměstech.
Z němčiny přeložila knihu Heidi, děvčátko z hor od Johanny Spyriové.