not rated
My rating
Viktor Dyk (*31. prosince 1877, Pšovka u Mělníka – †14. května 1931, Lopud, Jugoslávie) byl významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a politik, zastupující nacionalistické směřování. Byl jedním z předních představitelů generace umělců a intelektuálů, kteří se projevovali kritickým a rebelsky laděným přístupem.
V Praze studoval na gymnáziu v Žitné ulici, kde ho učil Alois Jirásek, a později Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Po složení justiční zkoušky v roce 1905 se však rozhodl věnovat se novinařině a literatuře.
Od roku 1907 až do své smrti se podílel na redigování časopisu Lumír a v letech 1910–1914 také Samostatnosti. Během první světové války se zapojil do protirakouského odboje a byl kvůli své tvorbě vězněn ve Vídni (1916–1917). Po válce působil jako redaktor Národních listů.
Do politiky vstoupil v roce 1911 jako člen Státoprávně pokrokové strany, za kterou neúspěšně kandidoval do Říšské rady. V roce 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie a následně byl zvolen poslancem Národního shromáždění a od roku 1925 senátorem.
Dyk zastával pravicové a nacionalistické názory. Patřil k ostře kritickým oponentům tzv. hradní politiky a jejích hlavních představitelů, T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Příležitostně publikoval v časopisu Vlajka. V roce 1928 se oženil se spisovatelkou a novinářkou Zdenkou Háskovou, se kterou byl již 27 let znám.
Viktor Dyk zemřel na srdeční mrtvici při koupání v Jaderském moři u jugoslávského ostrova Lopud. V této souvislosti se často vzpomíná jeho báseň Soumrak moře. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze.
Jeho tvorba se vyznačuje úsečností, satirou a pravidelným rytmem. Často využíval pointy a paradoxy. Raná tvorba je poznamenána skepsí, která vycházela z potlačených ideálů mládí. Jeho sbírky jsou spojeny s literárním okruhem kolem Moderní revue.
V Praze studoval na gymnáziu v Žitné ulici, kde ho učil Alois Jirásek, a později Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Po složení justiční zkoušky v roce 1905 se však rozhodl věnovat se novinařině a literatuře.
Od roku 1907 až do své smrti se podílel na redigování časopisu Lumír a v letech 1910–1914 také Samostatnosti. Během první světové války se zapojil do protirakouského odboje a byl kvůli své tvorbě vězněn ve Vídni (1916–1917). Po válce působil jako redaktor Národních listů.
Do politiky vstoupil v roce 1911 jako člen Státoprávně pokrokové strany, za kterou neúspěšně kandidoval do Říšské rady. V roce 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie a následně byl zvolen poslancem Národního shromáždění a od roku 1925 senátorem.
Dyk zastával pravicové a nacionalistické názory. Patřil k ostře kritickým oponentům tzv. hradní politiky a jejích hlavních představitelů, T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Příležitostně publikoval v časopisu Vlajka. V roce 1928 se oženil se spisovatelkou a novinářkou Zdenkou Háskovou, se kterou byl již 27 let znám.
Viktor Dyk zemřel na srdeční mrtvici při koupání v Jaderském moři u jugoslávského ostrova Lopud. V této souvislosti se často vzpomíná jeho báseň Soumrak moře. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze.
Jeho tvorba se vyznačuje úsečností, satirou a pravidelným rytmem. Často využíval pointy a paradoxy. Raná tvorba je poznamenána skepsí, která vycházela z potlačených ideálů mládí. Jeho sbírky jsou spojeny s literárním okruhem kolem Moderní revue.
Source: ld.johanesville.net