Stanislav Dvorský

Stanislav Dvorský, básník a esejista, se narodil 14. července 1940 v Praze. Na Českém vysokém učení technickém studia nedokončil a věnoval se jazzové hudbě. Následně pracoval v Supraphonu jako technický redaktor a výtvarník. V 60. letech byl aktivní v postsurrealistickém okruhu UDS a podílel se na tvorbě sborníků, magnetofonových antologií a výstav. Žije v Praze.

Jeho básnické dílo se k čtenářům dostává s opožděním, neúplně a často v nechronologickém pořadí, což přispělo k tomu, že dosud nebylo plně oceněno ani dostatečně prozkoumáno. Dvorského poezie není snadno přístupná, protože je silně ovlivněna dobovou atmosférou 60. a 70. let.

Jeho texty jsou zároveň nadčasové a hluboce zakořeněné v existenciální tradici umění, ale zároveň neodmyslitelně spjaté s dobou svého vzniku. Pomalu a detailně zkoumají svět, který již není idealizovaný, a rezonují s tehdejšími proudy absurdní a existenciální literatury. V určité fázi tvorby by se Dvorského mohl inspirovat například Samuel Beckett, a to zejména v otázkách komunikace a nedorozumění. Nicméně, Dvorského tvorba je komplexní a zahrnuje vlivy mnoha dalších autorů, přičemž v konečném důsledku naplňuje myšlenku Maurice Blanchota, že umění znamená nevědomost o existenci umění a světa.