Jakub Deml
1878 - 1961
česká
not rated
My rating
Jakub Deml (20. srpna 1878 – 10. února 1961) byl básník, prozaik a esejista, jehož dílo se inspiruje expresionismem a vykazuje prvky surrealismu a existencialismu.
Narodil se v rodině rolníka a obchodníka jako druhé dítě v jeho třetím manželství. V dětství zažil smrt matky a několika sourozenců, což hluboce ovlivnilo jeho pohled na svět.
Vystudoval gymnázium v Třebíči a po dokončení bohosloveckého semináře v Brně byl v roce 1902 vysvěcen na kněze. Kněžská služba mu však byla krátká. Po několika moravských farnostech byl pro neshody s církevními představenými zbaven působení a žil z podpory přátel až do roku 1912, kdy odešel do penze s nařízením bydlet v Praze.
Ještě před maturitou poznal Otokara Březinu, který se stal jeho celoživotním básnickým vzorem. Březina ho představil mnoha zajímavým osobnostem, například sochaři Františku Bílkovi, jenž ilustroval Demlovy knihy.
Během působení v Babicích se seznámil s literátem J. Florianem, který v edici Dobré dílo ve Staré Říši vydával jeho knihy a pro něj Deml v letech 1904–1911 pracoval i jako překladatel.
Demlův život byl poznamenán častými a dramatickými rozchody s přáteli, které způsobovala jeho osobnost. Rozhádal se s J. Florianem, O. Březinou a dalšími. Přátelství udržel například s bratry Vernerovými. Jan Amos Verner, budoucí evangelický farář, mu pomáhal v Tasově jako asistent a sekretář. Samuel Verner, méně známý českobratrský duchovní básník a publicista, s ním přátelil od roku 1918, kdy se setkali v salonu Růženy Svobodové.
Za 1. světové války žil u švagra v Jinošově u Náměště nad Oslavou. Po válce s nadšením přivítal vznik Československa a zaujalo ho sokolství. V roce 1930 byl obžalován za urážku prezidenta, ale díky Masarykovu zásahu bylo řízení zastaveno.
Některé jeho spisy byly z politických a morálních důvodů konfiskovány. V období 1. republiky také hodně cestoval. Během 2. světové války mu bylo v letech 1943–45 zakázáno publikovat. Po válce bylo jeho působení od začátku okupace do roku 1941 vyšetřováno, ale bez negativních důsledků.
Zbytek života prožil v Tasově, často navštěvován přáteli a obdivovateli.
Narodil se v rodině rolníka a obchodníka jako druhé dítě v jeho třetím manželství. V dětství zažil smrt matky a několika sourozenců, což hluboce ovlivnilo jeho pohled na svět.
Vystudoval gymnázium v Třebíči a po dokončení bohosloveckého semináře v Brně byl v roce 1902 vysvěcen na kněze. Kněžská služba mu však byla krátká. Po několika moravských farnostech byl pro neshody s církevními představenými zbaven působení a žil z podpory přátel až do roku 1912, kdy odešel do penze s nařízením bydlet v Praze.
Ještě před maturitou poznal Otokara Březinu, který se stal jeho celoživotním básnickým vzorem. Březina ho představil mnoha zajímavým osobnostem, například sochaři Františku Bílkovi, jenž ilustroval Demlovy knihy.
Během působení v Babicích se seznámil s literátem J. Florianem, který v edici Dobré dílo ve Staré Říši vydával jeho knihy a pro něj Deml v letech 1904–1911 pracoval i jako překladatel.
Demlův život byl poznamenán častými a dramatickými rozchody s přáteli, které způsobovala jeho osobnost. Rozhádal se s J. Florianem, O. Březinou a dalšími. Přátelství udržel například s bratry Vernerovými. Jan Amos Verner, budoucí evangelický farář, mu pomáhal v Tasově jako asistent a sekretář. Samuel Verner, méně známý českobratrský duchovní básník a publicista, s ním přátelil od roku 1918, kdy se setkali v salonu Růženy Svobodové.
Za 1. světové války žil u švagra v Jinošově u Náměště nad Oslavou. Po válce s nadšením přivítal vznik Československa a zaujalo ho sokolství. V roce 1930 byl obžalován za urážku prezidenta, ale díky Masarykovu zásahu bylo řízení zastaveno.
Některé jeho spisy byly z politických a morálních důvodů konfiskovány. V období 1. republiky také hodně cestoval. Během 2. světové války mu bylo v letech 1943–45 zakázáno publikovat. Po válce bylo jeho působení od začátku okupace do roku 1941 vyšetřováno, ale bez negativních důsledků.
Zbytek života prožil v Tasově, často navštěvován přáteli a obdivovateli.
Source: spisovatele.cz