Wilkie Collins
1824 - 1889
anglická
not rated
My rating
William Wilkie Collins (8.1.1824, Londýn – 23.9.1889, Londýn) byl anglický romanopisec, autor povídek a divadelních her. Svá díla vydával jako Wilkie Collins. Řadí se k autorům tzv. senzačních románů („sensation novels“), které byly velmi populární v Anglii 60. a 70. let 19. století.
Za svůj život vydal 23 románů, 6 sbírek povídek, jednu sbírku esejí, jeden cestopis, jednu biografii, 15 divadelních her, přes 100 prací faktografického rázu a obrovské množství povídek, které nebyly vydány knižně, ale jen v časopisech.
Ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších a také nejlépe placených spisovatelů. Přátelil se s mnoha význačnými osobnostmi z literárních kruhů, velmi blízko měl zejména k Charlesi Dickensovi. Ale na rozdíl od Dickense, jehož popularita po smrti vzrůstala, bylo Collinsovo jméno trochu pozapomenuto. Nicméně v současnosti se jeho práce stávají předmětem pozornosti kritiků i čtenářů. Napomáhají tomu i poměrně časté televizní a filmové adaptace jeho děl.
Ve čtyřech svazcích byly vydány všechny jeho dopisy, které zveřejnily mnohé z jeho bouřlivého života. Vedl velmi nekonvenční, bohémský život, miloval dobré jídlo a víno, rád a často cestoval, udržoval dlouhodobé vztahy se dvěma ženami, ale s ani jednou se neoženil, a dlouhodobě se bral velké dávky opia, aby si ulevil od bolestí. Jeho neortodoxní životní styl naznačuje jeho cynický pohled na tehdejší upjatou viktoriánskou společnost. To, spolu s jeho smyslem pro humor a kritikou křivd, jež se na lidech dopouštěla společnost, je patrné i v jeho románech.
K jeho nejznámějším dílům patří romány Žena v bílém (jeden z tehdy tolik populárních tzv. senzačních románů), Měsíční kámen (často označován za první opravdový detektivní příběh), Armadale (česky vyšlo též jako Otcův zločin) a Beze jména.
Za svůj život vydal 23 románů, 6 sbírek povídek, jednu sbírku esejí, jeden cestopis, jednu biografii, 15 divadelních her, přes 100 prací faktografického rázu a obrovské množství povídek, které nebyly vydány knižně, ale jen v časopisech.
Ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších a také nejlépe placených spisovatelů. Přátelil se s mnoha význačnými osobnostmi z literárních kruhů, velmi blízko měl zejména k Charlesi Dickensovi. Ale na rozdíl od Dickense, jehož popularita po smrti vzrůstala, bylo Collinsovo jméno trochu pozapomenuto. Nicméně v současnosti se jeho práce stávají předmětem pozornosti kritiků i čtenářů. Napomáhají tomu i poměrně časté televizní a filmové adaptace jeho děl.
Ve čtyřech svazcích byly vydány všechny jeho dopisy, které zveřejnily mnohé z jeho bouřlivého života. Vedl velmi nekonvenční, bohémský život, miloval dobré jídlo a víno, rád a často cestoval, udržoval dlouhodobé vztahy se dvěma ženami, ale s ani jednou se neoženil, a dlouhodobě se bral velké dávky opia, aby si ulevil od bolestí. Jeho neortodoxní životní styl naznačuje jeho cynický pohled na tehdejší upjatou viktoriánskou společnost. To, spolu s jeho smyslem pro humor a kritikou křivd, jež se na lidech dopouštěla společnost, je patrné i v jeho románech.
K jeho nejznámějším dílům patří romány Žena v bílém (jeden z tehdy tolik populárních tzv. senzačních románů), Měsíční kámen (často označován za první opravdový detektivní příběh), Armadale (česky vyšlo též jako Otcův zločin) a Beze jména.
Source: www.wikipedia.org