Edgar Cayce - curriculum vitae
Edgar Cayce

Edgar Cayce

 1877 -  1945 americká
not rated
My rating
Neobvyklý jasnovidec Edgar Cayce se objevil v USA na počátku 20. století a mnozí ho považují za největšího jasnovidce vůbec. Proslul svými pokyny, zvanými ridingy, v nichž s neobyčejnou jistotou hovořil o léčení rakoviny, reinkarnaci i počátcích života na Zemi, přičemž tvrdil, že informace čerpá z vesmíru. Jeho přínos pro lékařství byl tak významný, že i když nebyl lékařem, univerzita v Chicagu mu v červnu 1954 udělila titul doktora honoris causa.

Narodil se 18. března 1877 na farmě poblíž Hopkinsville v Kentucky. Podle jeho vyprávění spatřil při hře na lukách postavu, kterou vnímal jako anděla, a od ní se dozvěděl, že si zapamatuje obsah knihy, pokud si ji dá pod hlavu. Ačkoli to zní jako pohádka, od té doby si Cayce knihy zapamatovával s fotografickou přesností a s velkou zálibou studoval Bibli, kterou do své smrti přečetl osmašedesátkrát, silně ovlivněn svou hlubokou náboženskou vírou.

Ve dvaceti letech nastal v jeho životě zlom. Přestal mluvit a jeho hlas se ztišil do šepotu. Po roce neúspěšného léčení se Edgar pokusil o hypnotickou seanci s přítelem Lanem, která však nevedla k výsledku. Rozhodl se proto sám se uvést do transu, podobně jako při zapamatování knih. Uspěl – získal řeč a začal mluvit. Tato událost se rychle rozšířila a brzy se ukázalo, že může pomáhat i ostatním. Nejprve léčil rodinu a známé, později, po článku v New York Times, k němu začali proudit lidé z různých měst, včetně významných politiků a herců.

K Caycemu stačil dopis s adresou a jménem, a on dokázal pomáhat i na dálku. Často léčil i nemoci, které byly považovány za nevyléčitelné, například lupénku nebo revmatismus. Místní lékaři, včetně dr. Thomase Burra House a Wesleyho Ketchuma, využívali jeho ridingy k léčbě svých pacientů.

Cayce většinu nemocí léčil vhodnou dietou a jednoduchými lékařskými postupy a cviky. Tyto metody se ukázaly tak účinné, že vznikly kliniky, které úspěšně aplikovaly znalosti získané během ridingů k léčení mnoha nemocí, včetně rakoviny. Cayce vždy zdůrazňoval úzký vztah mezi duševním a fyzickým zdravím člověka a varoval před emocemi jako hněv, závist a strach, které podle něj působí na organismus jako jed. Radost naopak působí blahodárně. Doporučoval také udržovat tělo zásadité, zejména na podzim, protože v alkalickém prostředí se chřipka a nachlazení nerozšiřují. Doporučoval obklady z ricinového oleje, které na klinice Williama A. McGareye přinášely dobré výsledky při léčbě ženských nemocí a infekcí.

Po dvaceti letech pomoci lidem nastal další zlom v životě Cayceho.

Během teplého odpoledne 10. srpna 1923, po probuzení z transu v hotelu Dayton v Ohiu, prožil Edgar šok. Jako hluboce věřící protestant v transu hovořil o reinkarnaci, kterou považoval za skutečnost, nikoli mýtus. Tato skutečnost ho tak otřásla, že chtěl s ridingy skončit. Od této myšlenky ho odradil Lamers, astrolog, a Cayce souhlasil s jednou seancí, aby zjistil, proč se o reinkarnaci nezmiňuje Bible. K překvapení všech se našly v Bibli četné pasáže, které se k převtělení duše odkazovaly přímo či nepřímo. Od tohoto okamžiku se otevřela nová kapitola vzkazů „life readings“. Z tisíců těchto ridingů, které následovaly během dalších dvaceti let, se dozvídáme o dávných civilizacích na Zemi, jako jsou Og, Lemurie, Atlantida a starověký Egypt, stejně jako o Bohu, Kristu a původu člověka. Záhada Atlantidy se stala výzvou pro několik generací vědců. Z ridingů Cayceho se dozvídáme, že z každých 1600 lidí žilo kdysi 700 ve svých dřívějších vtěleních v Atlantidě.

V době Cayceho byla věda o původu člověka ještě v počátcích. Předpokládalo se, že lidé se na Zemi objevili asi 6000 let před Kristem, ale nedávné nálezy zkamenělin tuto dobu posouvají o miliony let zpět. Nejstarší naleziště se odhadují na 10 milionů let. Kostra „Tukana boy“ má rovnou postavu a objem mozku srovnatelný s moderním člověkem. Tito lidé budovali osady a používali oheň před více než milionem let. Ve světle těchto objevů zprávy Cayceho o Atlantidě, která existovala 50–10,5 tisíce let před naší érou, nejsou nepředstavitelné. Edgar Awans Cayce, syn vizionáře, sestavil z ridingů svého otce knihu Atlantida.

Cayce uváděl, že doba existence člověka na Zemi činí 10,5 milionů let a prvotním místem byla oblast dnešní Sahary a horního Nilu, kde vody řeky netekly na sever, ale do Atlantického oceánu. Řeky Tibetu a Kavkazu tekly do Pacifiku a řeky Mongolska do severních moří. Na Zemi tehdy žilo 133 milionů lidských duší. Před 10,5 miliony let se člověk objevil jako pán této sféry na pěti místech, reprezentujících pět smyslů, pět původů, pět sfér, pět stupňů vývoje a pět ras.

Během ridingů Cayce odpovídal na otázky, přičemž mu byli přítomni jeho žena Gertruda, stenografistka Gladys Davisová a hosté. Při odpovídání na lékařské otázky používal výrazy a termíny, které mu byly neznámé, ale shodovaly se s odbornou lékařskou terminologií. Po probuzení si z ridingů téměř nic nepamatoval.

Lidé se ho ptali, co se s ním děje během transu. Dne 6. března 1933 vysvětlil: „Je to něco podobného, jako bych chtěl popsat svou tvář. Mohu ji ukázat, ale nemohu ji popsat. Mohu něco říci o svých zkušenostech a pocitech ve spojení s ridingy, ale pokud jde o vysvětlení, čím je riding, mohu říci jen to, co řekli jiní účastníci na toto téma. Během posledních třiceti let jsem měl 30 000 ridingů, ale v této době jsem byl ve stavu nevědomosti a neslyšel jsem ani jeden riding. Jak bych ho tedy mohl popsat? Po procitnutí se cítím tak, jako bych dlouho spal. Mám pocit hladu a s chutí sním sušenku a zapiji ji mlékem. Myslím, že není jen jeden, ale několik zdrojů informací. Nejvýraznější informací je zápis bytostí z jejich vlastních zkušeností získaných v tom, co nazýváme časem, uložených v jejich podvědomí, stejně jako v tom, co nazýváme Kronikou Akáša, zřídlo informací, které pochází z mysli vesmíru. Když někdo chce navázat spojení s dědečkem nebo strýcem, pak toto spojení získá."

V roce 1943 vyšla kniha s názvem There is a River o životě Edgara Cayceho, kterou napsal jeho přítel Thomas Sugrue. Od té doby pacienti Cayceho neustále vyhledávali, až on sám onemocněl. V transu obdržel pokyn, aby více odpočíval, a odjel do hor, ale síly se mu vrátily jen na krátko. Zemřel v roce 1945 a jeho poslední slova zněla: „Jak velice dnešní svět potřebuje Boha!"