Gaius Iulius Caesar

Byl významným římským vojevůdcem a politikem, patřícím mezi nejvlivnější postavy starověku. Měl zásadní podíl na zániku Římské republiky a jejím přechodu k císařskému zřízení.

Jako přívrženec strany populárů se spojil s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem a vytvořili tak první triumvirát, který po léta ovládal římskou politiku. Caesarovy vojenské výpravy v Galii značně rozšířily území Říma a jako první Říman se vydal do Británie a za řeku Rýn. Po smrti Crassa se triumvirát rozpadl a Caesar se dostal do sporu s Pompeiem, podporovaným římským senátem. V roce 49 př. n. l. překročil s vojskem řeku Rubikon a zahájil občanskou válku, kterou zakončil jako jediný vládce Říma.

Po svém nástupu k moci provedl rozsáhlé reformy ve společnosti i státní správě a byl jmenován doživotním diktátorem. To vyvolalo odpor Marca Iunia Bruta a dalších senátorů, kteří ho v březnu roku 44 př. n. l. zavraždili v senátu v naději na obnovu republiky. Místo toho však jejich čin vedl k dalším občanským válkám, z nichž vzešel jako vítěz Caesarův adoptivní syn Octavianus, který později založil Římské císařství. V roce 42 př. n. l. ho senát oficiálně prohlásil za boha.