Martin Buber
1878 - 1965
izraelská
not rated
My rating
Martin (hebrejsky Mordechai) Buber se narodil ve Vídni v židovské rodině. Jeho dětství a studia na polském gymnáziu proběhla ve Lvově, kde významně na něj působil děd, Solomon Buber, učenec zabývající se židovskými chasidskými tradicemi a Tórou. Po maturitě v roce 1896 studoval filosofii, psychologii a germanistiku na univerzitách ve Vídni, Lipsku, Curychu a Berlíně, kde se setkal s Wilhelmem Diltheym a Georgem Simmelem.
V roce 1899 se ve Vídni seznámil s Th. Herzlem a zapojil se do sionistického hnutí. Na rozdíl od Herzlova, který usiloval o sekulární židovský stát, Buber kladl důraz na židovské náboženství a kulturu. V témže roce se oženil a začal pracovat jako redaktor židovských časopisů. Od roku 1902 se intenzivně věnoval chasidství, jehož náboženská praxe mu byla bližší než politické cíle sionismu. V roce 1904 obhájil disertaci o problému individuace, zaměřenou na Jakoba Böhmeho a Mikuláše Kusánského, a poté se soustředil na studium. Vydal několik sbírek chasidských příběhů a mýtů a pokračoval v redaktorské činnosti. Během První světové války založil výbor na podporu východoevropských Židů.
V roce 1921 se spřátelil s Franzem Rosenzweigem a začal s ním spolupracovat. V roce 1923 publikoval své nejznámější dílo Já a Ty, pojednávající o filosofii mezilidských vztahů. Od roku 1925 společně s Rosenzweigem pracovali na novém překladu Bible, který se snažil věrně zachytit hebrejský originál. V letech 1930–1933 působil jako profesor židovského náboženství a etiky na univerzitě ve Frankfurtu n. M., ale v roce 1933 rezignoval na protest proti nástupu Hitlera k moci. V roce 1938, kvůli rostoucímu tlaku nacismu, emigroval do Jeruzaléma, kde vyučoval antropologii a sociologii na Hebrejské univerzitě.
Po Druhé světové válce se aktivně účastnil diskusí o budoucím Izraeli. Zdůrazňoval význam židovského náboženství, prosazoval spravedlivý mír s Palestinci a preferoval kolektivistické myšlenky. Od roku 1951 cestoval a přednášel v Evropě i USA, obdržel řadu ocenění a až do konce života udržoval přátelské vztahy s lidmi z Prahy, zejména Maxem Brodem, F. Weltschem a H. Bergmanem.
V roce 1899 se ve Vídni seznámil s Th. Herzlem a zapojil se do sionistického hnutí. Na rozdíl od Herzlova, který usiloval o sekulární židovský stát, Buber kladl důraz na židovské náboženství a kulturu. V témže roce se oženil a začal pracovat jako redaktor židovských časopisů. Od roku 1902 se intenzivně věnoval chasidství, jehož náboženská praxe mu byla bližší než politické cíle sionismu. V roce 1904 obhájil disertaci o problému individuace, zaměřenou na Jakoba Böhmeho a Mikuláše Kusánského, a poté se soustředil na studium. Vydal několik sbírek chasidských příběhů a mýtů a pokračoval v redaktorské činnosti. Během První světové války založil výbor na podporu východoevropských Židů.
V roce 1921 se spřátelil s Franzem Rosenzweigem a začal s ním spolupracovat. V roce 1923 publikoval své nejznámější dílo Já a Ty, pojednávající o filosofii mezilidských vztahů. Od roku 1925 společně s Rosenzweigem pracovali na novém překladu Bible, který se snažil věrně zachytit hebrejský originál. V letech 1930–1933 působil jako profesor židovského náboženství a etiky na univerzitě ve Frankfurtu n. M., ale v roce 1933 rezignoval na protest proti nástupu Hitlera k moci. V roce 1938, kvůli rostoucímu tlaku nacismu, emigroval do Jeruzaléma, kde vyučoval antropologii a sociologii na Hebrejské univerzitě.
Po Druhé světové válce se aktivně účastnil diskusí o budoucím Izraeli. Zdůrazňoval význam židovského náboženství, prosazoval spravedlivý mír s Palestinci a preferoval kolektivistické myšlenky. Od roku 1951 cestoval a přednášel v Evropě i USA, obdržel řadu ocenění a až do konce života udržoval přátelské vztahy s lidmi z Prahy, zejména Maxem Brodem, F. Weltschem a H. Bergmanem.
Source: http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Buber