Otakar Brůna

Narodil se 31. ledna 1928 ve Vysokém Mýtě. Po studiu pedagogické fakulty se věnoval novinařině. Začínal v Mladé frontě, následně v Armádních novinách a po patnáct let vedl literární redakci Československého vojáka. V roce 1974 se stal šéfredaktorem Gramorevue a v letech 1976–1986 šéfredaktorem čtrnáctideníku Scéna Svazu českých dramatických umělců. Krátce působil jako dramaturg v Armádním divadle v Martině a v Československé televizi. Jeho první kniha, dvě novely s názvem Nebe plné hedvábí, vyšla v roce 1962 v nakladatelství Naše vojsko. V Albatrosu následně vydal novelu Čertovo kolo a Boj o perlu. V roce 1980 získal nakladatelskou cenu za románový přepis muzikálu Bosá balada. V roce 1987 vydal knihu Naděje divadla, která obsahuje reportáže, črty a eseje z oblasti divadla.

Mezi jeho populární knihy patří rozhovory se známými osobnostmi, například Brutální svět Juraje Kukury (1992) a tři knihy věnované Heleně Růžičkové – Ecco homo, Konkurz na člověka a Dynamit (1994–2001). Dále napsal knihu Sváteční žena – Zita Kabátová (1999).

Za významnou knihu o filmu lze považovat Svět filmových kouzel (1995), ve které se zaměřil i na další filmové profese, jako jsou kameramani, architekti a střihači. Kniha vyšla k uctění 100 let kinematografie. Otakar Brůna se podílel i na několika dokumentárních filmech, včetně dokumentu o Karlu Krylovi. V roce 2001 obdržel prémii Miroslava Ivanova za knihu Dračí údolí v oblasti literatury faktu.