Profesor zeměpisu a ředitel obchodní školy, působil v Třebíči a Německém Brodě. Aktivně se věnoval osvětě, těsnopisu a činnosti v Sokolské organizaci. Byl vášnivý cestovatel a šachista mezinárodní úrovně. V letech 1926–1928 byl redaktorem Věstníku Sokol. Pro mládež napsal dobrodružné knihy Modré moře (1925) a Pod vlajkou Inků (1939).
V roce 1941 byl deportován do Terezína. Podle svědectví jeho syna Jana Šabršuly ml. (nar. 1918) zatčení nesouviselo s účastí v odboji, o které gestapo ani rodina nevěděla. Důvodem bylo jeho postavení náčelníka místní sokolské župy a jeho významná společenská role ředitele obchodní akademie. Před zatčením společně se synem ukryl veškeré zbraně, včetně šavle a karabiny z první světové války. Ve škole, s pomocí školníka, ukryl browning, který si Jan Šabršula ml. vyzvedl po skončení války v květnu 1945. Zpráva o jeho smrti přišla telegramem a okolnosti popsal později spoluvězeň. Zemřel 12. února 1942 v koncentračním táboře Osvětim poté, co se zastal vězně, kterého týral dozorce a utrpěl zranění pádem latí na záda.
Informace poskytl Prof. Jan Šabršula ml.
Source: http://www.legie.info/autor/7160-jan-sabrsula