Největší římský epos, v němž Publius Vergilius Maro, jehož dvoutisící výročí úmrtí si právě připomínáme (70-19 před n. l.), oslavil římskou minulost a císaře Augusta. V. Zamarovský převypravuje hlavní dějovou linii prózou s náznakem původních výrazových prostředků, přičemž vlastní jména osobní uvádí ve tvarech převzatých z latiny.
Stále populární encyklopedie Bohové a králové starého Egypta vznikla kdysi na přání čtenářů, kteří měli zájem o knihu, kde by mohli rychle a spolehlivě najít základní údaje o starém Egyptě, o historických událostech i o mýtech, o faraonech i o bozích, o úchvatných historických památkách, které stále fascinují svou velkolepostí a krásou. Kniha, v níž autor shromáždil přes 500 abecedně řazených hesel, je vybavená bohatou obrazovou dokumentací. Nyní vychází již po třetí, v obnoveném a aktualizovaném vydání, se jmény upravenými podle nového úzu, společně se svým protějškem Bohové a hrdinové antických bájí, populárním "slovníkem ke čtení" o bájesloví starého Řecka a Říma.
Kniha o meste, ktoré sa nazýva večným, i o ríši, ktorej dalo meno. O ceste od bezvýznamnosti k svetovláde, o vojnách i o kultúrnych pamiatkach, o hrdinských i všedných dňoch, o sláve i o rube tejto slávy. Vzrušujúce rozprávanie o období nenávratnej mladosti ľudstva, ktorú voláme antika, z pera najväčšieho autora literatúry faktu u nás- Vojtecha Zamarovského.
Kniha hovoří o městě, které se nazývá věčným, i o říši, jíž dalo jméno. Vypráví o cestě od bezvýznamnosti ke světovládě, o válkách i kulturních památkách, o hrdinských i všedních dnech, o slávě i o rubu této slávy. Je to vzrušující líčení nenávratného mládí lidstva, jež nazýváme antikou, z pera jednoho nejlepších autorů literatury faktu u nás.
Jedná se o převyprávění jednoho z nejstarších a největších básnických děl světa – eposu o Gilgamešovi. Asyrské tabulky s tímto eposem byly poprvé objeveny ve městě Ninivé (dnešní sever Iráku) v roce 1846 při vykopávkách. Protože byly psány klínovým písmem, trvalo až do roku 1872,než došlo k překladu tehdy nalezeného zlomku tabulky. Dalšími archeologickými výzkumy v Mezopotámii a z dalších míst světa se podařilo objevit další nálezy tabulek a společným úsilím vědců v ústavech Evropy a Ameriky došlo k jejich překladu. Epos o Gilgamešovi je tedy složen ze stovek fragmentů z různých míst a dob i z různých vývojových etap asyrštiny, babylónštiny, chetitštiny a sumerštiny. Některé tabulky dnes už ani neexistují, protože se rozpadly nebo ztratily, ale jejich objevitelé je opsali, takže je známe alespoň z jejich deníků.
Kniha předkládá čtenáři dobrodružnou přehlídku skutečných „kamenných zázraků na Nilu“ a současně nejstarších monumentálních staveb na světě, před nimiž i dnešní člověk stojí v úžasu.
Sumerové, první doložený národ na světě, žili mezi řekami Eufrat a Tigris na území dnešního Iráku; archeologové tu vykopali trosky jejich měst a poklady jejich umění. Sumerové vynalezli písmo i kolo, vytvořili první památky světové literatury, stali se zakladateli zemědělství, řemeseli obchodu, vybudovali první města a založili první státní útvar v historii. Sumerští umělci už ve 3. tisíciletí př. n. l. vytvořili krásná umělecká díla z hlíny, kamene či kovu. Autor se vypravil za tímto pozoruhodným národem, přešel troskami jeho měst, seznámil se se znalci života Sumerů a sestoupil s nimi do hlubin pěti tisíciletí.
Podtitul: Po stopách vlastných kníh Knížka popisuje nejvýznamnější památky kultur, o nichž Vojtech Zamarovský po celý život psal. Zde tyto civilizace komentuje a uvažuje o nich prostřednictvím textu i fotografií, jež sám pořídil při natáčení dokumentárního pořadu s V. Zamarovským jako moderátorem. Hlavní myšlenkou knihy je „ukázať šírku i hĺbku starovekých základov dnešnej európskej kultúry a civilizácie.“
Kniha Objevení Tróje pojednává o Parisovi a Heleně, o trojské válce, o dobrodružstvích lstivého Oddysea a o dalších hrdinech a událostech, které ozpíval ve svých hrdinských básních slavný Homér. Vypráví i o muži, jenž pokládal Homéra nejen za básníka, ale i za historika - a k úžasu svých vrstevníků našel místo, kde kdysi stála Trója a dokonce vykopal její hradby.
Vojtech Zamarovský veľakrát navštívil krajiny, kde kvitli staroveké civilizácie. Na svojich cestách študoval, pozoroval, zapisoval. Najvýznamnejšie pamiatky, o ktorých tento slovenský najprekladanejší autor literatúry faktu celý život písal, sú témou tejto knihy. Rukopis Vojtecha Zamarovského je doplnený dvomi odbornými štúdiami.
„Řeckým zázrakem“ autor nazývá zrod evropské kultury a civilizace v antickém Řecku. V poutavě psané práci, široce využívající poznatků historické literatury, sleduje dějiny starověkého Řecka od jejich mytických počátků přes klasické období až po ovládnutí Řecka Římany v r. 146 př. n. l. Vedle politického a sociálního vývoje významnou pozornost věnuje také řecké kultuře a jejímu vkladu do pokladnice evropské vzdělanosti. 520 stran textu, 32 stran příloh 1. vydání
Přenesme se přes tisícileté a tisícikilometrové dálky do starověkého Egypta. Do doby, kdy začínalo v pořadí už druhé slavné období jeho dějin, jemuž se říká Střední říše, a sledujme Sinuhetovy osudy. Sinuhet, dědičný velmož a králův skutečný přítel, správce královských držav v zemi Asijců, představený králova harému,králem milovaný společník a průvodce, vypravuje.. 13-275-KMČ-85
Príbehy o Gilgamešovi, Sinuhetovi a Aeneovi patria k najslávnejším textom, aké nám starovek zanechal a napriek rozdielnemu pôvodu ich mnohé spája. Iba zriedka sa pritrafí, že sa v jednej knihe stretnú príbehy z takých rozdielnych období a civilizácií, ako je to v tomto prípade. Niekedy v priebehu tretieho tisícročia pred n. l. na juhu Mezopotámie napísali na hlinené tabuľky po prvý raz príbeh o Gilgamešovi. Rozprávanie má viacero rovín a jedna z nich zosobňuje ľudský zápas so smrteľnosťou. Hlavný hrdina prichádza k poznaniu, že človek sa môže snažiť iba o nesmrteľnosť svojho mena. Sinuhetov príbeh je považovaný za najlepšie dielo egyptskej literatúry v období Strednej ríše. Medzi to najlepšie ho radili už starí Egypťania. Sinuhet býval sluhom kráľovnej Neferu. Podobne ako v židovskej tradícii porazil Dávid Goliáša, porazil Sinuhet na čele svojich ľudí omnoho silnejší kmeň a tak sa preslávil. Jedenásť rokov písal Vergilius Aeneas, veľký rímsky epos, ktorý vzdáva hold vládcovi impéria a verí v dni budúce.
Zamarovského Vzkříšení Olympie je první knihou, která v úplnosti podává více než tisíciletou historii antických olympijských her a navíc se zamýšlí také nad jejich odkazem dnešku. Vzdává hold Olympii a olympijským hrám, ale neidealizuje je. Vojtěch Zamarovský se přitom neomezil jen na Olympii, vždyť nebyla izolovaným ostrovem v řeckém světě: snažil se ji zobrazit v celkových společenských souvislostech a zachytit její ideály nerozlučné jednoty kultury těla a duše. Jak autor v této knize konstatuje, na olympijské půdě se ukázalo, že sport a umění jsou dva mosty na cestě, byť ne jediné, která vede k porozumění mezi národy. Výpravná publikace, bohatě ilustrovaná, je rozdělená do tří částí. První nás zavede do dnešní Olympie a osvětlí historii jejího objevení, druhá je pozvánkou na antické olympijské hry ve světle dnešního poznání a třetí se zabývá obnovením tradice pořádání olympijských her a problémy, se kterými se olympijské hnutí musí vypořádávat dnes. 2., přeprac. vyd.
Přístupně a napínavě podaná historie archeologických objevů a úsilí o rozluštění písma a jazyka důležitého národa starověku, jehož se zúčastnila čs. věda významným přínosem B. Hrozného. Závěr knihy shrnuje dnešní znalosti o kultuře a dějinách Chetitů. Kniha se řadí do literatury faktu. Zabývá se historií, kulturou a vším, co je nějak spjato s první velkou civilizací Malé Asie. – Doslov: Vladimír Souček. 2 .vydání
Published:1964
ISBN:23-007-64
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.