Hrdinou románu Cestou za Quijotem učinil Urbánek mladého Cervantese: výlučného jedince, jehož toužící duše se navzdory zradám a zklamáním rozhoduje pro život v tomto pozemském světě. Román je opět podobenstvím, historie mu ale dodala jak reálné pozadí, tak větší bohatství vnějších dějů.
První exkluzivní výběr smyslných milostných básní bez vulgarit a hrubostí z dílen českých autorů. Vyjímečná a vzrušující publikace, která zavádí čtenáře do tajných zákoutí intimních myšlenek mužů i žen, s nimiž se obvykle nesvěřují.
Románový životopis Roalda Amundsena. Cestovat se dá mnoha nejrůznějšími způsoby. V neděli lze jít na dalekou procházku za město. V létě si člověk rád vyjede na sta kilometrů daleko, aby se potěšil krásami krajin. Obchodníci jezdívají za svým povoláním do ciziny, po pevnině i za moře… Ale není mnoho těch, pro něž je cestovánítěžkým a vyčerpávajícím zaměstnáním, které sice přináší i slávu; také však jim bývá na jejich cestách v patách sama smrt… To jsou ti, kteří necestují po vyježděných cestách, nýbrž mířívají právě tam, kde vůbec není cest, kde kraje jsou pusté a neobydlené, kde podnebí je nepředstavitelně mrazivé, plné bouří a vichrů… Velikou postavou mezi dobyvateli neznámých končin a objeviteli jejich záhad je právě Roald Amundsen, slavný seveřan, který spatřil jižní i severní pól – což se před ním nepodařilo nikomu a po něm sotva desítce lidí. Mladí čtenáři jistě znají to slavné jméno a vědí, co všechno Amundsen na svých cestách objevil. Ale autoru této knížky nezáleželo ani tak na tom vypočítat znovu všechna Amundsenova objevitelská vítězství. Spíše chtěl ukázat na příkladu velikého polárníka, jak to lze udělat a jaké odhodlání musí člověk v sobě mít, aby prosadil a uskutečnil své mladé sny, aby vynikl v lidské společnosti a dovedl jí přinést v oběť i život, žádají-li to zájmy pravdivého poznání a celého vývoje lidstva. 1. vydání.
Příběh bledého Dominika je první autorův román. Tento generační román, který byl první části plánovaného většího cyklu, zachycuje, jako jeho všechny první knihy pocity existenciální nejistoty a chaosu. Jeho protagonistou je opět rozvrácený, zjitřený hrdina, jenž bloudí světem plným falše. Rozsáhlejší a složitěji komponovaný celek však odhalil úskalí autorova způsobu zobrazování doby i generačního programu a román zůstal osamocen.
Už třetí přehlídka básní kmenových autorů nakladatelství Alisa, kterou doplňují verše polských a amerických autorů. V almanachu je řada zajimavostí, jednou z nich je překlad básní ostravského autora Martina Jaroška do indonézštiny.
Básník, prozaik a překladatel Zdeněk Urbánek (nar. 1917) zařadil do svazku Stránky z deníků své deníkové záznamy z období od ledna 1986 do září 1999. Autor se aktivně účastnil života v disentu, po revoluci života veřejného, mezi jeho přátele patří osobnosti kulturního i politického světa, včetně Václava Havla – ze Stránek z deníků tak před čtenářem vyvstává faktograficky nesmírně bohatý obraz naší nedávné minulosti. Významné místo v denících zaujímají ženy. I ve stáří se Urbánek rád nechává inspirovat jejich krásou, jeho častá „zamilování“ vynikají lyrickou křehkostí i zdravou sebeironií.
Stvořitelé světa jsou různě dlouhé a různě laděné příběhy přítelkyň, přátel, příbuzných i lidí vzdálených, mezi nimiž autor žil od dětství po dnešek. V psaní zůstal lidem věrný v dobrém i zlém a říká, že se tak propracoval k pravdomluvnému neromantickému a nemagickému realismu.
Druhý svazek příběhů přítelkyň, přátel, příbuzných i vzdálených lidí, jež autor ve svém životě potkal. S autorovou Úvodní poznámkou a závěrečným textem Ediční glosy.
Třetí svazek příběhů přítelkyň, přátel, příbuzných i vzdálených lidí, jež autor ve svém životě potkal. S autorovou Úvodní poznámkou a závěrečným textem Ediční glosy.
Druhá Urbánkova kniha Úžeh tmou je soubor prozaických „snů, studií a příběhů“, který je o málo epičtější než prvotina Jitřenka smutku, vyznačuje se zjednodušenými a zhuštěnými, symbolicky zvýrazněnými syžety. Je v nich znatelné, že naše životy jsou bez příběhů a bezvýchodné a těžko hledat slova natolik mocná, kteráby byla schopna odplavit úzkost z prázdnoty žití. (Podle povídky Florian a mlčení z této knihy napsal později Urbánek spolu s Jiřím Ortenem divadelní hru Blahoslaveni tiší.)
Zdeněk Urbánek jeden z mála mladých prozaiků usilující o výraz nových životních pocitů a nálad mladé generace vydává v Životech a svědomí nehledímeli k jeho tvorbě pro mládež svou čtvrtou knihu. Život a svědomí tak si vymezuje pole na němž chce uskutečňovat své spisovatelské poslání propnuté podobně jako mladá poezie myšlenkami mravního obrozování.Svědomí jeho v člověku téměř nepozorovatelná existence pak jeho otřes a posléze i probuzení nutkající člověka k revizi celého svého života ,to je vždy nejcitlivější bod u všech postav těchto povídek. Urbánkovi lidé nejsou ještě lidé kladní a silní.Jsou to typy spíše vnitřně nejisté nerozvité přiskřípnutý životem ,který nad ním vítězi docela nemilosrdně. Ale právě proto nachází v nich autor věčnou půdu pro své dušezpitné zabloudění nad jejich osudy .Okamžik když člověk vnitřně zakolísá a je nucen rozhlédnout se sám sobě do očí a z toho poznání čerpá očistnou sílu nebo ať se zhrozí z vnitřního pokrytectví a životní ubohosti tento okamžik je Urbánkovi cílem na něm se pokouší demonstrovat své přesvědčení o nutnosti mravní sebeúcty a čistoty.
Texty z let 1947-1963, které byly vesměs publikovány v samizdatu, sdělují autorovu osobní zkušenost se životem, uměním i politikou. -- V závěru je delší povídka "Z téže látky jako sny", kterou autor považuje za předěl ve své tvorbě.