Životy a svědomí

Zdeněk Urbánek, jeden z mála mladých prozaiků, který se snaží zachytit nové pocity a nálady současné generace, vydává v Životech a svědomí svou čtvrtou knihu, pokud nepočítáme jeho tvorbu pro mladší čtenáře. V této knize si Urbánek vymezuje prostor pro své spisovatelské úsilí, které je, podobně jako současná poezie, prostoupeno myšlenkami mravního obrození. Otřes svědomím, jeho téměř nepostřehnutelná existence v člověku a následné probuzení, které ho nutí k přehodnocení celého života, je u všech postav těchto povídek klíčovým bodem. Urbánkovi hrdinové nejsou silné a pozitivní osobnosti. Jsou to spíše nejistí, nedospělí lidé, které život přemáhá a nemilosrdně ovládá. Právě proto v nich autor nachází nekonečný zdroj pro své hluboké zamyšlení nad jejich osudy. Zásadní pro něj je okamžik, kdy člověk vnitřně zaváhá, je nucen se upřímně podívat sám sobě do očí a z tohoto poznání buď čerpá očistnou sílu, nebo se zděsí nad svým vnitřním pokrytectvím a životní bezmocí. Urbánek se snaží právě v těchto okamžicích ukázat, jak důležitá je mravní sebedůvěra a čistota.