Třetí a závěrečná kniha volné série rozhovorů publicisty Karla Hvížďaly se zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem (již vyšlo Když umřít, tak v Jeruzalémě, MF 1995; Červená kráva, 2002), tentokrát na základě rozboru sedmi slov – o učení, o čase, o slově, o pravdě, o smrti, o víře a o lásce. V těchto rozhovorech K. E. Sidon přibližuje svoji životní dráhu, zasvěcuje do základních reálií židovského učení a života obce v Praze, pozdější rozhovory rovněž zachycují jeho reakce na nové situace: na některé znepokojivé tendence v polistopadové české společnosti či na události, které v USA a ve světě nastaly 11. září 2001 a bezprostředně poté.
Altschulova metoda, první díl tetralogie Chaima Cigana s názvem Kde lišky dávají dobrou noc, je původní česká fantasy próza na pomezí politického, respektive psychologického thrilleru. V bravurně napsaném napínavém příběhu rozpjatém mezi různé země, kontinenty, historické epochy a alternativní světy konfrontuje autor čtenáře s důsledky postmoderní technologie, vyvinuté v budoucnosti ze středověké kabaly. Tak i to, co v prvním dílu vnímáme jako nám blízkou skutečnost plnou odkazů na naše historické zkušenosti z konce neblahé éry normalizace a přeměny v poněkud lepší svět, je místy s lehkou ironií absurdně zakřiveno. Přes všechny fantazijní prvky jsou židovští hrdinové knihy nesmírně životní, komičtí, uvěřitelní ve svém snažení i možnostech a ve své neheroičnosti nám až důvěrně známí. Čtivá Ciganova kniha je plna humoru, hravosti i hloubky.
"Odkud ale bere židovská tradice jistotu, že trest, který Izrael postihl, není trvalého charakteru, a že dříve nebo později zcela nezanikne mezi národy? Vždyť národ, zbavený přirozených vazeb, které mu poskytuje společně obývaná země, společný jazyk a zkoušky, jimž je ve své zemi vystavován, je v rozptýlení mezi jinými národy odsouzen k postupné ztrátě identity a rozplynutí se v prostředí, které ho obklopuje." Ve svém nejnovějším eseji Avonam („jejich vina“) se rabín Efraim K.Sidon věnuje tématu, které již více než sto let představuje ohnisko sváru uvnitř tradičního judaismu: je pro Židy z náboženského hlediska přípustné požadovat politickou samostatnost, nebo mají setrvávat ve vyhnanství, aby odčinili svou vinu? Mají trpělivě očekávat příchod Mesiáše, nebo mají právo uspíšit konec diaspory a vyjít sebevědomě vstříc novému věku?
Román o možnostech a mezích lidského poznání vztahující se k základním otázkám filozofie bytí, životní osudy lidí z různých světů v sobě nesou zkušenosti generace hledající v poválečném světě smysl existence a vztah k Bohu, které je možno přijmout, životní poslání, které stojí zato naplnit.
Knihou Brány mrazu a jiné prózy se k českým čtenářům po letech vrací Karol Sidon jako vynikající prozaik, který se ve svých textech zabývá závažnými tématy: smyslem života, religiozitou a složitostí lidských vztahů; přitom však jeho prózy nikdy nepostrádají humor. Kniha nabízí texty v České republice dosud knižně nevydané. Úvodní povídkový soubor Hluší a slepí, obsahující prózy „Trnavský hřbitov", „Nevyhnutelný příběh" a „Ti, kteří přežijí", má autobiografické ladění. Povídka „Kdo chceš psa bít" se na popisu spolupráce židovské obce s nacistickými orgány dotýká vztahu mezi takzvanou „rozumností" a „bláznovstvím". Povídka „Maminka zpívá druhý hlas" je půvabnou konfrontací autorových dětských představ s dospělou realitou: fantazijní prolnutí obou světů, vyvolané smrtí matky, která patřila do obou jakoby oddělených životů hlavního hrdiny, se dostává na hranici absurdity. Vrcholem knihy je novela „Brány mrazu" s tématem hledání smyslu života, bilancování, samoty, složitého nalézání mezilidských vztahů a víry. Ať už Karol Sidon zůstává ve svých textech pevně nohama na zemi nebo vstupuje do světa fantazie, nikdy nepřestává být autorem bolestivé upřímnosti, hlubokého tázání a krásného českého jazyka.
Kniha navazuje na starou zvyklost rozhovorů s rabíny, které zapisovali jejich žáci, aby tak rozvíjeli své tradice. V judaismu totiž platí, že tradovat znamená mnohem víc než vymýšlet nové. Rozhovory mají devět kapitol: o paměti, o svědomí, o iluzích, o pomalosti myšlení, o smyslu života, o11. září 2001, o rozhovoru, o nacismu a o humoru. Dotýkají se tedy jak témat věčných, nad kterými se v židovských školách vedou rozpravy již více než pět tisíc let, tak i velice aktuálních, jako je situace v dnešním Izraeli, soužití různých civilizací či nebezpečí neonacismu ve střední Evropě.
Přestože Karol Sidon (nar. 1942) patří k neznámějším současným českým spisovatelům, dobrá polovina jeho dramat není známa ani veřejnosti, ani odborníkům. K blížícímu se autorovu jubileu jsme se proto rozhodli uspořádat kompletní vydání jeho divadelních a rozhlasových her. Přítomnýsoubor tak poprvé představí celé Sidonovo dramatické dílo, včetně her považovaných za ztracené. Publikace ukáže autora jako dramatika neustálých výzev, jehož hry mají široký tematický i žánrově-stylový záběr. Sidon si například vyzkoušel psychologickou dramatickou výpověď (v pozoruhodné "vesnické hře" Zpívej mi na cestu), grotesku z vojenského prostředí (Latríny), "portrétní" hru (jeho nejznámější Shapira), opakovaně hledal vlastní "podání" absurdní hry (zde je třeba poukázat zejména na brilantní, zcela neznámou Etudu o hodináři), s úspěchem se pokusil o dramatickou parafrázi biblických příběhů (purimová hra Ester) nebo o dramatizaci (Komenského Labyrintu). Čtenáři Karola Sidona se tedy mají na co těšit! - Edice a doslov Lenka Jungmannová.
Náboženský spis o složitém komplexu židovské, essénské a křesťanské tradice s podobou Ježíše , kterého popisuje autor dle svých postřehů a myšlenek. Kniha byla napsána v letech 1969 - 1970m a u nás nesměla být vydána. Vyšla poprvé v samizdatu
Vzpomínky Karola Sidona na léta strávená na studiu v Jeruzalémě, jeho sebeuvědomění si židovských kořenů a konečně konverzi k judaismu. 16 stran fotopřílohy
Když se Karola Sidona v polovině sedmdesátých let zeptal Jiří Lederer (v interview pro České rozhovory), co ve své tvorbě myšlenkově sleduje, oč mu jde, Sidon mu zprvu nerozuměl. Lederer se mu tedy snažil pomoci: „Rozumíš, jde mi o to, abys sám sebe interpretoval“. A Sidon: „Právě o tohlemi jde: abych sám sebe interpretoval.“ Ano, opravdu se dá říci, že veškerá Sidonova tvorba je poznamenána hledáním vlastní identity, a proto i snahou nemilosrdně poznat sama sebe, hodnotu svého jednání. Tvorba spisovatele, scénáristy a dramatika Karola Sidona byla u nás v sedmdesátých a osmdesátých letech umlčována, a poté byl Sidon dokonce donucen strávit sedm let v exilu. Nyní je známou osobností nejen díky své umělecké tvorbě, ale i díky svému působení v postavení zemského rabína. Tři hry zařazené v tomto svazku (Labyrint, Shapira a Třináct oken) patří k tomu nejlepšímu, co Karol Sidon napsal.
Karel Hvížďala vede s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem dialog bezmála třicet let a zrodily se z toho čtyři knihy. Toto je pátá. A když si pánové uvědomili, že díky internetu, sociálním sítím a algoritmům ve veřejném prostoru nad informacemi převážila lež, fakenews, blábol či spiklenecké teorie, rozhodli se, že poslední knihu věnují celou jen jednomu slovu, a to je právě LEŽ. Jedna z nejuznávanějších definicí lži pochází od Josepha Kupfera z americké univerzity v Iowě, který tvrdí, že lež je takovým druhem sdělení, o němž jsme přesvědčeni, že je klamné, se záměrem, aby toto tvrzení druhá osoba považovala za pravdivé, nebo se záměrem, aby druhá osoba uvěřila, že my, jako sdělovatel, tomuto tvrzení věříme. V hebrejštině existuje výrazů označujících lež hned několik: šeker, šav, achzava. I o nich a bilických lžích si bude Karel Hvížďala s rabínem karolem Sidonem povídat.
Z představy že pohádky jsou určené jen dětem čtenáře vyvádí knížka Malý pan Talisman Chaima Cigana. Jde o soubor pohádek pro dospělé, jenž nás naplňuje nadějí, že modlitby mohou být vyslyšeny. Ne vždy přináší řešení prekérních situací Bůh sám, někdy ho zastoupí malý pan Talisman, který pomocí kouzelného modlitebního pláště a modlitebních řemínků dokáže létat a pomáhat tam, kde si lidé nemohou pomoci sami. Spisovatel Karol Sidon, který se za vypravěčem Chaimem Ciganem skrývá, nám v knížce nabízí devatenáct pohádek – devatenáct veskrze lidských příběhů, z nichž poučeni nakonec vyjdou jejich hrdinové i čtenář. Ten se zároveň leccos dozví i o židovské víře, židovských zvycích i židovské mystice. A nebyl by to Karol Sidon, kdyby nám nepřipomněl, že věci se mnohdy mohou jevit zcela jinak, než jaké ve skutečnosti jsou, že dobré skutky nemusí vždy končit dobře a že na vše je lépe dívat se z více úhlů
Kabbalisticky laděný esej o životě praotce Abrahama pojatý v širokých souvislostech Starého zákona. Místo popisu obsahu knihy přetiskujeme krátký dopis, který autor zaslal nakladatelství: "Vážený pane nakladateli, když jsem si díky Vašemu zájmu o Abrahamův návrat po létech přečetl knížku, kterou jsem napsal snad v osmdesátém roce, byl jsem překvapen. Obával jsem se, že se při četbě budu stydět za každou větu, ale dělo se to jen výjimečně. Mé překvapení souvisí naopak s rozhodností, s níž jsem byl schopen formulovat odpovědi na otázky, které si ještě po patnácti letech studia kladu, a na něž si dokonce ani nedovedu odpovědět lépe, než jsem to dělal tenkrát, když jsem se svým studiem teprve začínal. Váš Karol Sidon."
Karol Sidon, významný český prozaik, dramatik, se ve své publicistické tvorbě šedesátých let zaměřuje na komplexní a překvapivě aktuální témata. Jeho články, publikované v periodikách jako Literární noviny, Sešity či Tvář, jsou charakterizovány kultivovaným stylem a originálními názory. Sidon se nebojí zkoumat bolavá místa československé společnosti, jako jsou romské osady na Slovensku či následky povodní. Vtipně líčí fanouškovství a jeho absurdity (texty o Karlu Gottovi nabraly povahu aféry svého druhu), přičemž se dotýká i těžkých témat, jako je návštěva Osvětimi, kde konfrontuje minulost s přítomností. Mnohé jeho texty reagují na okupaci Československa v roce 1968 a tragédii Jana Palacha, přičemž vyzývají k morální odpovědnosti a osobní statečnosti. Součástí jeho díla jsou také důvěrné rozhovory s významnými literárními osobnostmi, které přinášejí cenné pohledy na dobu. Na závěr Sidon reflektuje víru v Boha, zkoumá otázky spravedlnosti i lidské odpovědnosti a zaměřuje se přitom na židovskou tradici. Celý soubor textů je uspořádán chronologicky, a nabízí tak unikátní pohled na dobu plnou výzev a změn. Sidonova práce je nejen literárním odkazem, ale i důležitým svědectvím o české kultuře a historii. Ve stručném úvodním slově doplnil texty dobovým kontextem i osobní vzpomínkou filozof Zdeněk Pinc, Sidonův redakční kolega z Literárních novin. – Vychází za podpory Nadace Židovské obce v Praze a Ministerstva kultury ČR.
Fantastická próza Outsider uzavírá rozsáhlou tetralogii Chaima Cigana Kde lišky dávají dobrou noc. Za pseudonymem skrytý prozaik a dramatik Karol Sidon se v ní snaží spojit rozkošatělé příběhy mnoha hrdinů, se kterými jsme se setkávali v tomto i paralelním světě v předešlých třech dílech, a napravit to, co původně rozpoutal jeden vynález, umožňující cestování v čase. A jak už to bývá, je mnohem snazší vyrobit z ryby rybí polévku než naopak. Román se silnou politickou linkou domýšlí i scénář vývoje světa v době příchodu Mesiáše. Zasazen do devadesátých let minulého století připomíná řadou reálií a dokonce i jednajících postav náš svět. Okolnosti vyvolané společným „globálním“ nepřítelem Armilem či Milovaným a jeho vize sjednoceného lidstva nakrátko spojí arabský a židovský svět. Vznikají dříve nepředstavitelné aliance, hnané jak zbytnělým egem politických vůdců, tak fixní ideou nápravy světa hlavní postavy Sidneyho Kramera. Karol Sidon nás ale nenechává na pochybách, že spásu je možné očekávat od lidí, jimž je touha po moci a jakákoli ideologie cizí. K tomu používá autor své nejsilnější literární zbraně – jazyk, fantazii a schopnost vytvořit životné postavy, jimž můžeme věřit a také se jim smát.
Piano live, druhý díl tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc, napsal pod pseudonymem Chaim Cigan známý prozaik a dramatik, vrchní zemský rabín Karol Sidon. V pokračování prvního dílu se příběh ještě více odpoutává od reality, byť s mimořádným smyslem pro reálné detaily, a pomocí převratného vynálezu cestování v čase volně putujeme staletími a kulturami, objevujeme jejich kouzla i slabiny, abychom nakonec zjistili, že určující v každé době i v každém ze světů jsou lidské vlastnosti a vztahy, které základně utvářejí náš život. Existence paralelních světů, do nichž je možno vstoupit, ba je i pozměnit oproti nám známé historii, vytváří složitý propletenec reálného, možného, pravděpodobného i zcela fantaskního. I tentokrát se setkáváme s nesmírně uvěřitelnými a neheroickými židovskými hrdiny, s pestrou škálou základních filosofických otázek, s mnoha co by bylo, kdyby..., na něž se autor snaží odpovědět prostřednictvím historie paralelních světů. Jak už k psaní Karola Sidona patří, nemůže v knize chybět svérázný humor, hluboká znalost starozákonního světa, překvapivé promýšlení jiných cest, široké znalosti z mnoha oborů a nepřeberné bohatství českého jazyka. První vydání. -- zdroj: legie.info --
Třetí díl tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc Chaima Cigana, za nímž se skrývá prozaik a dramatik Karol Sidon, je široce rozehraným příběhem, jehož hrdinové se pokoušejí pochopit důsledky experimentu, který byl na počátku pohybu v čase, vzniku paralelních světů a nekonečné řady lidských kopií. Strůjci původního fenomenálního objevu se snaží i za cenu nejvyšší oběti napravit důsledky vědeckého pokušení, které je vedlo k tomu, že nezodpovědně uplatnili objevy své odpoutané inteligence. Autorova fantazie zaplétá čtenáře do smyček času a vrstev historie, ale zároveň hrdiny knihy uzemňuje směsí lidských vlastností, které nás ubezpečují, že nikdo není jen dobrý či zlý a že lidské úmysly se mnohdy nekryjí s výsledky. Hlavní hrdina se snaží vymazat paralelní světy, které překročily horizont předpovídaného příchodu Mesiáše a tím znejistily základy naší existence. Přes záměrně lehký žánr nás autor nenechává na pochybách, že neřeší lehká témata, ale naopak věci základní, jako je postavení člověka ve světě, jeho vztah k Bohu, vědecká zodpovědnost a mnoho dalšího. A i zde jsou součástí autorova vyprávění humor a erotika.?
Románový debut, ve kterém autor vypráví výrazné zážitky ze svého dětství. Toto dětství určuje jednak legenda o popraveném otci, známém pouze z portrétu, a jednak vzpomínky na nevlastního otce a senzitivní matku. Na pozadí vyprávěných vzpomínek promítá autor jitřivé otázky o statečnosti, věrnosti sobě a svému snu a rodu, o pravdě a spravedlnosti a o prvních i posledních věcech člověka.
Obě díla poprvé vydány v jedné knize. Autor zde vypsal své vzpomínky na dětství, jeho vztah k otci popraveného nacisty za okupace a potom v knize druhé vzpomínky na dospívání a rozhovory s matkou, jeho mladé manželství a počátky literární činnosti. Vydání 2., v Mladé frontě 1. vydání.
Obrazovým materiálem hojně prokládané scénáře dvou úspěšných českych filmů Starci na chmelu a Kdyby tisíc klarinetů. Doplňují je rozhovory s autory obou filmů, kritiky a stručné přehledy života a díla hlavních tvůrců filmů.
V této publikaci najdete esej Karla Hvížďaly o Karolu Efraimu Sidonovi a tři knihy - rozhovory, které spolu v posledních bezmála dvaceti letech napsali: Když umřít, tak v Jeruzalémě (aby lidé věděli, co je judaismus a jakého mají v Praze rabína), Červená kráva (aby Karel Hvížďala věděl,kým je) a Sedm slov (sedm rozhovorů o sedmi slovech, aby novináři viděli, co se dá všechno dělat s žánrem rozhovoru).
Příběh plný vnitřního napětí, životní syrovosti, dotyků mrazivé fantasknosti a tajemnosti, ale i úsměvné ironie. Zároveň také příběh o střetu s totalitní mocí a o hledání vlastní identity.
Kniha přináší texty tří rozhovorů Karla Hvížďaly s výraznými osobnostmi, které ovlivňovaly a ovlivňují naše myšlení v posledních čtyřiceti letech. Svazek Vzpoury II navazuje na titul Vzpoury (2010), v nichž byli čtenářům představeni Václav Havel, provokující vzpourou životem v pravdě, Pavel Landovský s jeho vzpourou humorem a Jiří Suchý, jenž představuje vzpouru prací. Tři protagonisty tohoto svazku zase spojuje zkušenost emigrace a někteří z nich dodneška částečně v zahraničí žijí: jsou již Evropany, ale právě tento pobyt a zkušenost s jinou kulturou jim dovolil se zbavit či vyvarovat místních klišé a zachovat si jiné myšlení. Jejich vzpoury jsou proto navýsost intelektuální a zcela nedotčené revoltou žaludků, jak napsal Czeslaw Milosz, která někdy do textů vnáší emoce. Jde o filozofa Václava Bělohradského, který se vzpírá myšlením, knížete Karla Schwarzenberga, jehož život je vzpourou v tradici, a rabína Efraima Karola Sidona: ten proti u nás vládnoucí nenormalitě provozoval vzp
ISBN:978-80-7262-896-4
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.