První část cestopisu Sedm let v Jižní Africe - z původního vydání Jana Otty z roku 1881 a z autorových článků, zpráv a dopisů upravil a doslovem opatřil Kuzma. Národopisnou poznámku napsal Dr. Jiří Müller.
Historický obraz ze sedmileté války (1756 - 1763). Hlavní postavou je Kateřina Novotná (* 7. 8. 1740 - † 14. 02. 1823), jejíž rod žil v Závratci pod hradem Lichnice (dnes okres Chrudim). Jako markytánka prodělala s s Holobrádky slavnou bitvu u Kolína v roce 1757.
Tuto knihu autor vydal pod pseudonymem Kuzma. Dalším podtitulem je : Pod střechami Prahy aneb co pražské domy vyprávějí těm, kdo nechtějí slyšet stále jen, že Hradčany jsou velebné ... (Vložil uživatel: milanr)
Hlavní hrdinka Jiřina je moderně smýšlející děvče, což se projevuje nejen názory na postavení ženy, ale třeba i tím, že umí řídit motocykl. Když její kamarádka spáchá sebevraždu, je přesvědčena, že to byla vražda a umane si, že případ sama vyřeší. Stopa ji přivádí do trampské osady nedaleko Štěchovic.
Báchorka je nahlížena jako líčení událostí podivuhodných a zázračných, o nichž nevíme, kdy se odehrály,- to je rozdíl od pověsti u níž to víme, na rozdíl od pohádky však víme kde se odehrály
Kuzma, který si rád chodí pro námět do mimopražské historie, nalezl tentokrát své hrdiny v pražské současnosti. Idylický kout pod smíchovskou Mrázovkou, v těsném sousedství Mozartovy Bertramky a romantického Malostranského hřbitova, stává se mu dějištěm, kde končí zajímavý osud samotářského starého pána. Jeho partnerkou je Alena, děvče, které pro svůj máj hledá dobrodružství, a je pochopitelné, že v tak příznivém období i prostředí dochází k příběhu, který odpovídá jejímu dychtění. Tři muži, prožívající křižovatku života, stanou před ní a každý z nich vydává jí své tajemství. Autor provádí hrdinku vyprávění nejen osudy těchto mužů, ale též osudy jejich prostředí a upoutává čtenáře dějem, který není prost účinného dějového napětí. Smyslem celé této knihy je hledání cesty, jak odměniti dobrého člověka za jeho dobré činy.
Knihu autor napsal pod pseudonymem Kuzma. Pojednává o švýcarském národním hrdinovi Vilému Tellovi. První vydání z roku 1940 ilustroval Jiří Trnka. Dále vyšlo v edici Karavana z roku 1975 společně s románem Syn Moře.