2. část cyklu: České křižovatky evropských dějin. - Hledání východisek. První část, „Československo v evropské politice 1933–1948“, se zabývá postavením Československa v Evropě a také komparací jeho role s ostatními menšími evropskými státy. Ve druhé části, „Mocenské a ideové transformace v Československu 1933–1948“, jsou zkoumány proměny politického a ideového spektra jednotlivých národních prostředí v 30. letech, během 2. světové války i po ní až do etablování komunistického totalitního systému v roce 1948. Ve třetí části „Československo ve světovém hospodářství před a po druhé světové válce“ je zkoumáno místo československé meziválečné ekonomiky v Evropě a její výkonnost, válečný systém řízeného nacistického hospodářství v Protektorátu Čechy a Morava a poválečná hospodářský rekonstrukce v obnoveném Československu 1945-48.
Předkládaný sborník je výsledkem několikaleté práce Česko-ruské komise historiků a archivářů, jejíž vědecký zájem se soustřeďuje především na neprozkoumané či zkreslené a falzifikované otázky novodobých a soudobých dějin. Sborník je rozdělen do tří tematických bloků – v prvním z nich jsou příspěvky ze zasedání „Česko-ruský dialog: 1945, 1968, 1989-1991“ (Moskva 2004), druhým tématem je zpřístupňování archivních dokumentů uložených jak v ruských, tak i v českých archivech (Praha HÚ 2006) a třetí publikované téma „Česko-ruské kulturní a vědecké vztahy na přelomu 19. a 20. atoletí“ řeší danou problematiku interdisciplinárně a komparativně za účasti historiků, politologů, literárních vědců i historiků dějin umění, jakož i dějin politického myšlení.
Československo-sovětská smlouva podepsaná v Moskvě 12. prosince 1943 vyvolává především v české a slovenské publicistice a historiografii stále celou řadu emocí. Ba co víc, její existence se promítá i do oblasti politiky a jejím prostřednictvím je ovlivněn častokrát i celospolečenský postoj. Bylo tomu tak od samého jejího vzniku, počínaje mezinárodním vyjednáváním o jejím podpisu v roce 1943. Výzkum tohoto tématu československých státních dějin díky rozsáhlému bádání v našich i zahraničních archivech (zejména velmocí protifašistické koalice) stále pokračuje. Důkazem je i tato kolektivní monografie, ve které sine ira et studio objasňujeme, co skutečně tento standardní mezinárodní smluvní akt pro Československo znamenal. Rovněž předpokládáme výklad, který se pokouší odstranit nános nepravd, omylů a mýtů z minulosti. Monografie přináší nejen odborné veřejnosti pohled založený na nejnovějších výzkumech a poznatcích české i světové historiografie.
Historické události i právní a politické akty, které v létech 1918-1947 ovlivnily vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci či byly důsledkem jejich negativního vývoje. Datová příručka. Chronologický přehled. Výmluvná fakta, čísla a dokumenty. Příručka zahrnuje období od vzniku samostatného československého státu po ukončení hlavní vlny organizovaného odsunu. Funkci úvodu plní stručný historický exkurz věnovaný vývoji česko-německých vztahů ve 2. pol. 19. stol. Jedná se o nekomentovaná fakta. Dokumenty v příloze ilustrují celé uvedené období. V závěru je uveřejněno stanovisko Sdružení historiků ČR - Historikové proti znásilňování dějin.
Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm. Velké Británie a Francie, ad.). Dopady na mezinárodní politiku a diplomatické vztahy Československa. Nové, dosud nezveřejněné informace z londýnských a amerických archivů.
Téma osvobození Československa z nacistické nadvlády a událostí posledních dní druhé světové války na našem území nepřestává přitahovat čtenáře ani po více než 70 letech. Publikace ve dvaačtyřiceti studiích předních českých a slovenských historiků přináší nejen široké veřejnosti, ale také středoškolským i vysokoškolským studentům základní rychlou orientaci v mnoha často diskutovaných problémech, jako je otázka československých prezidentských dekretů, ztráty Podkarpatské Rusi na přelomu let 1944/1945, osvobození Prahy a účast vlasovců na něm, československo-polský konflikt o Těšínsko, podoba česko-slovenského vztahu či dalších událostí spojených s koncem války a s Československem. Kniha rovněž obsahuje přehledné kalendárium událostí k jednotlivým dnům a medailonky některých zapomenutých osobností.
Kniha popisuje strastiplné osudy rodu Mašínů ve 20. století: Josef Mašín bojoval za národní svobodu jako legionář v 1. světové válce a za 2. světové války padl v zápase s německými okupanty. V boji pak pokračovali jeho synové, kteří se později postavili i proti bezpráví režimu komunistického.
Sborník obsahuje 27 příspěvků českých i zahraničních historiků z konference Mnichovská dohoda – cesta k destrukci demokracie v Evropě, která se uskutečnila u příležitosti 65. výročí jejího podepsání ve dnech 24. - 25. října 2003. Na rozdíl od leckdy povrchního pohledu české žurnalistiky, sborník představuje kritické zhodnoceníosudné dohody z konce září 1938, plně odpovídající současnému stavu vědeckého poznání. Před čtenářem se tak z různých úhlů pohledu odkrývá klíčová událost moderních českých, ale i evropských dějin a její bezprostřední vliv na českou a evropskou společnost konce 30. let 20. století. Částečně anglický, německý, polský a slovenský text.
Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938. Kniha se zabývá návrhem na vydání národnostního statutu v Československu v roce 1938, který byl pokusem řešit složitou situaci, do které se československý stát koncem třicátých let dostal. Národnostní statut měl být významnou reformou menšinovépolitiky a měl se týkat nejen německé menšiny, ale i všech ostatních menšin a jejich právního postavení. Dotýkal se nejen jazykového práva, ale i otázek školství, státní správy, sociálního zabezpečení či trestní ochrany menšin. Hlavním účelem připravovaného právního předpisu mělo být uvolnění mezinárodního tlaku na Československo v souvislosti s Hitlerovou politikou po anšlusu Rakouska, která otevřeně využívala požadavky sudetských Němců jako součást snah k prosazení územních a politických požadavků, vedoucích až k Mnichovu a poté i k druhé světové válce. Kniha analyzuje jak přípravu statutu, vnitropolitická jednání a jednání s SdP, tak zejména mezinárodněpolitickou rovinu, která předurčila neúspěch tohoto ambiciózního návrhu na řešení menšinových otázek. Součástí knihy je i edice textu národnostního statutu, který je tak poprvé v ucelené podobě k dispozici zájemcům o moderní československé dějiny.
Kniha přináší na základě podrobného výzkumu dosud nepublikovaných pramenů (zejména z archivu kalifornského Hooverova institutu) nový pohled na československo-polské vztahy v první polovině 20. století, především v období let 1939 – 1945. Přípravám poválečné československo-polské konfederace však zasadil rozhodující ránu negativní postoj SSSR – agresivní sovětská zahraniční politika přivodila i postupný rozpad vztahů mezi československou a polskou exilovou reprezentací.
Analytická monografe rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů. Zprávy si nejvíce všímaly československého státoprávního uspořádání a politického systému, vztahu Československa k SSSR, USA, Velké Británii a dalším státům, postavení německé menšiny, vojenských záležitostí, rekonstrukce či složitého propletence vzájemných ekonomických, finančních a obchodních vztahů mezi Velkou Británií a ČSR. Stranou však nezůstával ani život a problémy běžného občana, což představuje dosud nevyužitý pramen k poznání každodennosti v bezprostředně poválečném období. Publikace vyvrací, na základě dlouholetého detailního výzkumu autorů v mnoha různých fondech v Te National Archives v Kew v Londýně, přetrvávající názory, že Velká Británie se o středoevropské dění příliš nezajímala či že mu nerozuměla. Britská diplomacie si byla dobře vědoma reality poválečné situace ve střední Evropě a svého postavení v rámci protihitlerovské koalice a rozhodně nelze říci, že by Československo jako sovětský satelit předem odepsala.
Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat osudy Augustina Přeučila, československého pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu. Zamířil nejprve ke vznikající československé vojenské jednotce do Polska, na prahu války odjel do Francie a později do Velké Británie, odkud jako příslušník RAF dezertoval. Ulétl s britským stíhacím letounem a s cennými informacemi zpět do nacisty okupované Evropy. V Protektorátu Čechy a Morava pak působil až do konce války jako placený konfident ve službách gestapa. V dějinách našeho odboje není tak specifický případ zrady. Proto ani poválečný trest za Přeučilovy zločiny při přelíčení před mimořádným lidovým soudem nemohl znít jinak než – smrt. Téma rozšiřují příběhy dalších konfidentů, původně vojáků naší zahraniční armády – Antonína Vašíře, Viliama Gerika a Karla Čurdy.
Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie: dějiny české diplomacie po 15. březnu 1939, kdy byla po vzniku Protektorátu Čechy a Morava likvidována všechna československá zastupitelstva v zahraničí a zároveň exilová vláda začala rozvíjet diplomatickou činnost v nové situaci. Autor na základě důkladného studia archivních materiálů sleduje podrobně vývoj v mnoha zemích, rekonstruuje jednotlivé případy a líčí řadu pohnutých lidských osudů.
Původem historik a archivář Jan Opočenský, později čs. konzul Paříži, byl významnou postavou protifašistického odboje, který nejprve pomáhal organizovat uvnitř protektorátu a později v exilu v Paříži a Londýně jako důvěrník E. Beneše. Právě etapu jeho působení za hranicemi sledují předkládané deníkové zápisky. Jedná se povětšinou o záznamy z nejrůznějších schůzek a jednání, reflexe dobové politické situace.
Vítězství a osvobození: pro Československo dvě nerozlučně související podstaty roku 1945. Na jedné straně vítězství spojeneckých mocností nad nacistickým Německem, jejichž nedílnou součástí bylo i Československo, a to nikoliv jako pasivní účastník, nýbrž aktivně prostřednictvím své zahraniční armády – ať na Východě, aťna Západě či na Středním východě – a také hnutím odporu v okupované vlasti. Tou druhou podstatou bylo znovuzískání svobody po šestileté nacistické okupaci. Občané Československa se ocitli na prahu svobody, kdy mohli znovu začít rozhodovat o dalším osudu svého státu. O tom všem hovoří předkládaná kniha, kde na jedné straně hodnotí z různých úhlů pohledu konec druhé světové války historikové z Ruské federace, USA či Německa, a na straně druhé pak čeští historikové předkládají analýzy československého vývoje v mnoha aspektech souvisejících s koncem války. Komparacemi s vývojem v dalších evropských státech se zamýšlejí nad alternativami poválečného vývoje Československa, který byl ukončen únorovým převratem 1948. To však ale nikdo z těch, kdo házeli šeříky svým osvoboditelům, ať z řad sovětské, americké, rumunské, polské a také československé armády, ještě netušili. Květen 1945 byl rozhodně i pro občany Československa měsícem nových nadějí. Nadějí na návrat ke svobodnému životu ve svobodné vlasti, kterého se však více jak 340 000 z nich nedožilo a desetitisíce dalších se jen pomalu shledávaly se svými blízkými, přeživšími hrůzy koncentračních táborů a nucené práce. Všichni, ať žijící přímo pod nacistickým protektorátem, nebo navrátivší se s jednotkami československé zahraniční armády a politického exilu, zůstali navždy poznamenáni válkou.
Published:2019
ISBN:978-80-7286-334-1
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.