The Coming Race / Vril: The Power of the Coming Race
Příběh muže, který se dostane díky nehodě při průzkumu v dole do podzemního světa, ve kterém žijí vyvinutější bytosti, ovládající tajemnou sílu vril a pohrdající barbarským lidstvem a jeho návratu na zemský povrch. Původní název The Coming Race, publikováno znovu jako Vril, the Power of the Coming Race.
Na úpätí sopky Vezuv, neďaleko Neapola v starovekej Itálii založili Oskovia r. 80 pred n. l. legendárne mesto Pompeje. Primerane svojmu bohatstvu žilo na vysokej úrovni, dožičilo si všetko, čo vtedajšia otrokárska spoločnosť, ovládaná mocným cisárskym Rímom, mohla poskytnúť. Bolo miniatúrnym, no verným obrazom antického sveta. Osudná katastrofa zastihla Pompeje 24. augusta r. 79 n. l. Sily skryté v útrobách Vezuvu sa znovu rozzúrili...
Na úpätí sopky Vezuv, neďaleko Neapola v starovekej Itálii založili Oskovia r. 80 pred n. l. legendárne mesto Pompeje. Primerane svojmu bohatstvu žilo na vysokej úrovni, dožičilo si všetko, čo vtedajšia otrokárska spoločnosť, ovládaná mocným cisárskym Rímom, mohla poskytnúť. Bolo miniatúrnym, no verným obrazom antického sveta. Osudná katastrofa zastihla Pompeje 24. augusta r. 79 n. l. Sily skryté v útrobách Vezuvu sa znovu rozzúrili...
Román dokonale vystihuje atmosféru Pompejí, města přepychových sídel, zahrad, lázní, amfiteátrů i krčem, které bylo před svým zničením jakousi křižovatkou civilizací. Poživační floutkové a bohatí obchodníci zastupují v ději římský živel, kultivovaný Glaukos, krásná Iona a slepákvětinářka Nydia jsou představiteli řecké kultury a tajemný Egypt ztělesňuje astrolog Arbaces, zákeřný a obávaný ochránce kněží Isidina chrámu. Vedle těchto od sebe naprosto odlišných myšlenkových směrů začíná vskrytu vyrůstat křesťanství, k němuž se hlásí nejen prostí lidé, ale i Isidin kněz Apaecides, Ionin bratr. Známky neklidu v nitru sopky, které jsou předzvěstí blížící se zkázy, sleduje jenom vesuvská vědma, žijící v jeskyni na úpatí hory. Jinak nikdo nedbá varovného otřesu a život ve městě dál kypí a vře. V domech boháčů se pořádají hostiny, patroni gladiátorů uzavírají sázky na vítěze v aréně – a největší radost městu působí, kdo bude při nejbližších hrách zápasit se lvem a tygrem. Arbacetovy úklady směřují k tomu, aby se za oběť šelmám předhodil jeho sok v lásce Glaukos, křivě obviněný z vraždy Ionina bratra, a křesťan Olinthus. Výbuch Vesuvu sice oba odsouzence zachrání před krutou smrtí v amfiteátru, ale zničí nánosem lávy a popele celé Pompeje i s obyvatelstvem. Jen málo šťastlivců se spasí útěkem na rozbouřené moře; patří mezi ně i Glaukos se svou milovanou Ionou.
Nebezpečí v hotelových pokojích je jen „podskupinou“ nesčetné plejády povídek, jejichž hlavním motivem je STRAŠIDELNÝ DŮM či POKOJ a které se dodnes těší oblibě zvláště ve filmu. Snad je to nebývalá výzva fantazii, kterou tento motiv skýtá, jež inspirovala téměř všechny významné autory strašidelných příběhů, aby napsali alespoň jednu povídku s domem či pokojem, v němž straší. Struktura většiny těchto příběhů je obdobná: Do domu se nastěhují nájemníci, kteří nezřídka nic nevědí o temné minulosti svého nového domova. Záhy však zjistí, že v domě nejsou sami, a buď strašidelným rejdům v domě přijdou na kloub, anebo jsou nuceni se odstěhovat. Český okultista a mystik Karel Weinfurter má pro strašidelné domy dokonce určité vysvětlení: „Tam, kde zahynuli jednotliví lidé s nějakým tajným nebo zjevným neukojeným přáním, s touhou vášnivou a prudkou a zaživa nikdy nesplněnou, dochází také k projevům strašidelným, když taková osoba zemřela.“ Dramatickou variantou je pak rozhodnutí hrdiny vsadit se, že ve strašidelném domě (pokoji atd.) přečká noc. Důsledky bývají pro takového odvážlivce většinou osudné... Bulwer-Lytton byl ve své době velmi slavným autorem především díky historickým románům Poslední dny Pompejí, Rienzi a dalším. Kromě toho napsal několik strašidelných příběhů, např. Podivná historie či okultní román Zanoni. Jednou z nejslavnějších povídek 19. století s motivem strašidelného domu je bezesporu jeho Strašidelný dům. Rafinovanou psychologickou variantou tohoto motivu je povídka Charlottě Perkinsové-Stetsonové-Gilmanové Žlutá tapeta, působivý příběh Holubi z pekel o strašidelném domě napsal autor slavného Conana, Robert E. Howard. Motiv strašidelného pokoje a domu nadále „straší“ v současných hororech, například ve slavné zfilmované novele Hellraiser Cliva Barkera. Shirley Jacksonová tento motiv excelentně zpracovala v románu Strašidelný Hill House.
„Nejkrásnější román anglického básníka“ Romanticko-okultní román zachycuje milostný příběh z doby francouzské revoluce. Hrdina, patřící mezi hrstku zasvěcených a vyvolených, se z lásky vzdává svých neobyčejných schopností a ve jménu lásky obětuje sám sebe. Své poselství o poslání na tomto světě stačí však ještě předat svému dítěti. Esoterický román, v němž se smrtí vykupuje věčná blaženost, je apoteózou věčného boje mezi dobrem a zlem, mezi láskou a nenávistí.
Published:1993
ISBN:80-901463-1-7
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.