Čtvrtá kniha cyklu Veliké století rozvíjí děj souběžně v okupované Praze, stále nemilosrdněji rdoušené nacisty i jejich českými přisluhovači, a v Sovětském svazu v letech 1940-1941. S pomocí soudruhů odchází Jan Martinů, hrdina díla, do SSSR, kde do sebe vstřebává sílu a uvědomění sovětských lidí a jako válečný korespondentSovětské armády se po jejich boku účastní zimní bitvy o Moskvu, v níž dokončuje svůj lidský přerod.
První svazek díla F. Kubky obsahuje výbor z veškeré autorovy básnické a z rané prozaické tvorby. První část obsahuje verše, v druhé části - Barvy Východu, líčí své dojmy z cest po Sibiři, Číně, Japonsku, Indii a zpět do vlasti, omezené obdobím 1. svět. války. Třetí část - Mladé prózy, obsahuje výběr kratších povídek a novel ze sbírek Fu, Dvojníci a sny, Sedmero zastavení.
Samostatná část románového cyklu. Pokračování románů Sto dvacet dní a Cizí město, kde hrdinové prožívají konec války a osvobození Československa Sovětskou armádou. Děj začíná heydrichiádou, její boje a rozbroje mezi jejím vedením. Všímá si partyzánského hnutí v Čechách i na Slovensku, zastavuje se u vyhlazení Lidic a sleduje sabotáže v pražských továrnách, kde se vyráběly zbraně pro Wermacht. Poslední stránky jsou věnovány osvobození.
Ve svém posledním předsmrtném díle, v cyklu Zpívající fontána, vzdal František Kubka poctu milované Praze. V devíti romaneskních novelách zpodobnil proměňující se tvář krásného tragického města, jak ji modelovaly dějiny od husitských bouří až po dnešní čas. Vypráví se tu většinou o lásce, zklamané nebo naplněné, a dramatické milostné příběhy jakoby poznamenávaly staré pražské kouty, které měl Kubka obzvlášť rád, a proto si je tu vyvolil za dějiště pro své postavy napůl vymyšlené, napůl skutečné. Vznikl tak jakýsi sentimentální místopis staré Prahy, který potěší jak milovníky historie, tak romantiky.