not rated
My rating
František Kubka (4. března 1894, Praha – 7. ledna 1969, Praha) byl český novinář, prozaik, básník, germanista a překladatel.
Narodil se na pražském Žižkově v rodině úředníka a na zdejším gymnáziu také maturoval. Po zahájení studií na Filozofické fakultě Karlovy univerzity byl během první světové války odveden do armády a v roce 1915 se stal zajatcem na ruské frontě. Od prosince 1918 do dubna 1920 působil u československých legií, s nimiž prošel cestu z Irkutska na Dálný východ, kde se také oženil. Do Československa se vrátil v květnu 1921 a na konci roku dokončil svá studia, získal doktorát a začal pracovat.
Po návratu se stal sekretářem v nábožensko-výchovné organizaci YMCA, kde již dříve působil i na Dálném východě. Od roku 1927 redigoval zahraniční politiku v německém vládním deníku Prager Presse a v rámci své práce často cestoval po Evropě. V roce 1937 nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde jeho působení bylo po vzniku Protektorátu ukončeno. Byl členem skupiny tzv. Pátečníků, sdružujících se u Karla Čapka, a v roce 1934 se postavil na stranu spisovatelů kritizujících české nacionalistické studenty.
Na přelomu let 1939 a 1940 byl internován v Berlíně. Během války pracoval na ministerstvu školství a po obnovení Československa přešel na ministerstvo informací. V letech 1946–1949 zastával funkci vyslance v Bulharsku. V březnu 1948 byl v rámci politických čistek na ministerstvu zahraničí zařazen mezi zaměstnance s nařízenou dovolenou a hrozbou propuštění.
Od roku 1949 se věnoval literární činnosti jako spisovatel z povolání. V roce 1954 obdržel titul Zasloužilý umělec.
František Kubka zemřel 7. ledna 1969 v Praze.
Narodil se na pražském Žižkově v rodině úředníka a na zdejším gymnáziu také maturoval. Po zahájení studií na Filozofické fakultě Karlovy univerzity byl během první světové války odveden do armády a v roce 1915 se stal zajatcem na ruské frontě. Od prosince 1918 do dubna 1920 působil u československých legií, s nimiž prošel cestu z Irkutska na Dálný východ, kde se také oženil. Do Československa se vrátil v květnu 1921 a na konci roku dokončil svá studia, získal doktorát a začal pracovat.
Po návratu se stal sekretářem v nábožensko-výchovné organizaci YMCA, kde již dříve působil i na Dálném východě. Od roku 1927 redigoval zahraniční politiku v německém vládním deníku Prager Presse a v rámci své práce často cestoval po Evropě. V roce 1937 nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde jeho působení bylo po vzniku Protektorátu ukončeno. Byl členem skupiny tzv. Pátečníků, sdružujících se u Karla Čapka, a v roce 1934 se postavil na stranu spisovatelů kritizujících české nacionalistické studenty.
Na přelomu let 1939 a 1940 byl internován v Berlíně. Během války pracoval na ministerstvu školství a po obnovení Československa přešel na ministerstvo informací. V letech 1946–1949 zastával funkci vyslance v Bulharsku. V březnu 1948 byl v rámci politických čistek na ministerstvu zahraničí zařazen mezi zaměstnance s nařízenou dovolenou a hrozbou propuštění.
Od roku 1949 se věnoval literární činnosti jako spisovatel z povolání. V roce 1954 obdržel titul Zasloužilý umělec.
František Kubka zemřel 7. ledna 1969 v Praze.
Source: česká wikipedie