Významný český novinář a spisovatel Karel Hvížďala slaví v roce 2020 své osmdesáté narozeniny. K této příležitosti vychází mimořádné souborné vydání jeho úspěšných knih pod názvem Věta jako povolání.
Vlčice, tak se v Anglii přezdívá sedmi královnám, jež vládly od XII. století až po éru Tudorovců, která začala na konci XV. století. Tyto panovnice vynikaly velkou inteligencí, měly vnitřní mužskou sílu, vyvolávaly divoké reakce. Jejich pojmenování si známý český novinář, dramatik aspisovatel Karel Hvížďala vypůjčil pro portrét dvou silných žen, které představuje ve své nové knize. I Magda Vášáryová (která kandidovala na slovenskou prezidentku) a Iva Brožová (která vyhrála spor s českým prezidentem) jsou velmi inteligentní a ambiciózní, svými postoji vyvolávaly rovněž často divoké reakce a pocházejí z tradičních měšťanských učitelských rodin, jejichž členové v minulém století měli dost odvahy postavit se proti oběma vládnoucím nenormalitám. Proto od malička věděly či alespoň tušily, že legitimování myšlenek autoritou, obecným míněním nebo sociálním vytvářením pravdy je odporné a nebezpečné.
Próza je reflexí na události z roku 1992, kdy autor, jeden z prvních privatizátorů českého tisku, byl okolnostmi donucen odejít z deníku Mladá fronta. Psáno formou deníkových záznamů, kde se prolínají záznamy událostí a dojmů se záznamy konkrétních snů, citacemi a výroky přátel.
Podrobné líčení konkrétních událostí a momentů rekonstruuje bouřlivou atmosféru občanských politických aktivit během revolučních dnů podzimu roku 1989. Rozhovory s organizátory akcí i s jejich přímými aktéry podávají obraz o tehdy věci velmi oddané, racionálně postupující opozici, které se podařilo v celonárodním měřítku zvednout vlnu aktivního odporu proti komunistickému režimu. Některé z autentických osobních zpovědí jsou doplněny i o současný názor komentující po devíti letech naplněnost či nenaplněnost představ, tehdy bezpochyby velmi optimistických a euforických, o vývoji a směřování Československa, dnes již České republiky.
Tři rozhovory s osobnostmi, které výrazně ovlivnily české nekamenné divadlo v době jeho největšího rozmachu koncem padesátých a v průběhu celých šedesátých let minulého století. Václav Havel, Pavel Landovský a Jiří Suchý byli zároveň protagonisty tří malých, ale dominantních divadel: Divadla Na zábradlí, Činoherního klubu a Semaforu.Nikdo z nich v té době neměl vystudovanou divadelní fakultu,Václav Havel ji absolvoval dodatečně dálkově, a na počátku sedmdesátých let byla jejich kariéra přerušena, nebo alespoň silně omezena… Přesto tato malá divadla, jejich hlavní představitelé a jejich svobodný, ani školami, ani ideologií neprefabrikovaný kreativní duch neinovovali jen divadlo šedesátých let, ale v roce 1989 i politiku. Potvrzovala se tím slova starých a moudrých, že inovace přichází skoro vždy z periferie, protože lidé v centru bývají oslněni úspěchem, chtějí ho opakovat, a proto opakují i sami sebe… Tři rozhovory představují tři typy vzpoury:Václav Havel bojoval s vládnoucí nenormalitou životem v pravdě, Pavel Landovský klaunstvím a Jiří Suchý prací.
Kniha přináší texty tří rozhovorů Karla Hvížďaly s výraznými osobnostmi, které ovlivňovaly a ovlivňují naše myšlení v posledních čtyřiceti letech. Svazek Vzpoury II navazuje na titul Vzpoury (2010), v nichž byli čtenářům představeni Václav Havel, provokující vzpourou životem v pravdě, Pavel Landovský s jeho vzpourou humorem a Jiří Suchý, jenž představuje vzpouru prací. Tři protagonisty tohoto svazku zase spojuje zkušenost emigrace a někteří z nich dodneška částečně v zahraničí žijí: jsou již Evropany, ale právě tento pobyt a zkušenost s jinou kulturou jim dovolil se zbavit či vyvarovat místních klišé a zachovat si jiné myšlení. Jejich vzpoury jsou proto navýsost intelektuální a zcela nedotčené revoltou žaludků, jak napsal Czeslaw Milosz, která někdy do textů vnáší emoce. Jde o filozofa Václava Bělohradského, který se vzpírá myšlením, knížete Karla Schwarzenberga, jehož život je vzpourou v tradici, a rabína Efraima Karola Sidona: ten proti u nás vládnoucí nenormalitě provozoval vzp
Profesor Zdeněk Ziegler, přední český typograf a grafický designér, za svou práci získal celou řadu domácích i zahraničních ocenění, svým dílem a pedagogickou činností ovlivnil celé generace grafiků. V roce jeho významného životního jubilea jsme připravili monografii, která vůbec poprvé představuje rozsáhlou a mnohovrstevnatou tvorbu této osobnosti. Publikace byla vydána u příležitosti retrospektivní výstavy Zdeňka Zieglera v Museu Kampa v Praze (7. 9. - 7. 10. 2012). Monografie Zdeněk Ziegler For Eyes Only přináší bohatý obrazový i textový materiál představující mnohovrstevnatou tvorbu této osobnosti. Kniha začíná rozhovorem, který se Zdeňkem Zieglerem vedl Karel Hvížďala. Autory dalších textů jsou Albrecht Ade, Peg Faimon, Jan Galuška, Olaf Leu, Jan Rous, Lenka Sýkorová, Marta Sylvestrová a Alan Záruba. Grafická úprava monografie: Zuzana Lednická