Žánrový obrázek z pražského prostředí zavádí čtenáře do rodiny zahradnického pomocníka ze starých Dejvic, která výhrou v loterii získá větší sumu peněz.
Žánrový obrázek z pražského prostředí zavádí čtenáře do rodiny zahradnického pomocníka ze starých Dejvic, která výhrou v loterii získá větší sumu peněz.
Žánrový obrázek z pražského prostředí zavádí čtenáře do rodiny zahradnického pomocníka ze starých Dejvic, která výhrou v loterii získá větší sumu peněz.
Příručka přibližující principy skautské výchovy s důrazem na přípravu dívčí mládeže pro praktický život. Autorka líčí také své zkušenosti z prvních dvou dívčích táborů, které vedla ještě před 1. světovou válkou.
Pověsti vyšehradské, které Popelka Biliánová sbírala a zpracovávala pro své čtenáře, vyšly poprvé v roce 1905. Autorka se domnívala se, že shromažďuje a zachycuje starodávné legendy, ve skutečnosti však jejich předlohy většinou nesahají dále než k počátkům 19. století a zdaleka ne všechny mají opravdu lidový původ. To jim ale nikterak neubírá na přitažlivosti: dnes už patří k našemu historického povědomí a tvoří nedílnou součást pražské mytologie.
Vášeň může povznášet do nepředstavitelných výšin, dokáže však také úplně zlomit. Dovede být krutá a bezohledná, ale i obětavá a pramenící z nesobecké lásky. O tom citlivě vyprávějí příběhy oblíbených autorů první poloviny minulého století. Obsahuje: O mrtvém srdci /; Šťastný člověk /; Astry /; Stolistka /; Divá Bára/; U božích muk /; Cikánka /
Kdo by neznal komické příhody matky Kráčmerky a její rodiny, na něž se usmálo štěstí v podobě náhlého zbohatnutí, tak jak to nezapomenutelně zachytila Popelka Biliánová ve svém "seriálu" Do panského stavu? Kdo by si s potěšením nepřečetl o strašidlech a památných místech staré Prahy v díle téže autorky Z tajů pražských pověstí? Kdo však ví, že staropražská vypravěčka zahrnula do okruhu svého spisovatelského zájmu i řadu drobných próz, povídek a rozmarných příběhů, které zdařile vyprávějí o malých lidičkách a jejich "velkých" životních událostech.
Popelka Biliánová byla spisovatelka a novinářka, aktivní na přelomu 19. a 20. století. Bydlela bezmála padesát let na Vyšehradě a pilně zaznamenávala zdejší pověsti, osudy a místní zvláštnosti. Řada těchto textů vyšla v podobě fejetonů na stránkách tehdejšího tisku. Většina novinových článků však upadla rychle v zapomnění, aproto nyní vychází v reprezentativním souboru knižně. Kniha čtenáři nabízí přehled souvislostí o historii Vyšehradu a jeho podhradí, zároveň může sloužit jako netradiční bedekr pro toulky Vyšehradem. Dozvíte se v ní například, kde všude se popravovalo, kolik je na Vyšehradě studní, jak to bylo s vyšehradským přívozem nebo kde jsou zazděné vchody do skalních chodeb. Kromě své faktografické hodnoty mají Popelčiny fejetony také vysoké literární kvality. Vzletný, místy až lyrický jazyk pomáhá dokonale navodit atmosféru dob dávno minulých. Čtrnáct fejetonů je doplněno devíti linoryty Magdaleny Rutové, které přinášejí osvěžující pohled na současnou podobu Vyšehradu.