Do svazku zařazené dvě básnické sbírky z let 1890-1894 patří k Sovovým nejznámějším dílům. V první (Z mého kraje) se vyznává z lásky k jižním Čechám, kraji svého dětství a mládí, jejž. "má rád až k smrti neskonale". Vdruhé(Soucitivzdor) se obráží proces jeho duchovního a myšlenkového přerodu, v němž si uvědomil pomíjivost života i neudržitelnost soudobého společenského řádu a začal sám v sobě hledat nový postoj k životu, člověku, společnosti,světu.