Posvátná krajina: Eseje o místech, silách a dracích

Dnes se zdá, že pojem „génius loci“ ztrácí svůj význam, přestože jsme jej dříve užívali s velkou úctou. Stejně jako má každé místo svůj duch, génius loci, má i každá doba svůj, tradičně nazývaný „Zeitgeist“. V klidných obdobích se do popředí dostává důležitost místa, zatímco v bouřlivých časech změn dominuje doba. V současnosti, kdy se zabýváme globalizací a ekonomickými problémy, se génius loci nemusí zdát aktuální, ale to je přirozené – podobně jako mnoho jiných hodnot, občas se objevuje a zase mizí. Navíc se očekává, že tempo doby se brzy zpomalí a stáhne, čímž se znovu zvýrazní význam „místa“. Jak se můžeme podílet na vytváření krajiny, která má hlubší smysl? Aby něco fungovalo duchovně, musí nejdříve fungovat v hmotném světě. Základem jsou voda, půda a les. Místo nás samo vede – když upravíme pramen, intuitivně cítíme, co je potřeba udělat dál. Jedná se o zapojení do podstaty místa a její další rozvíjení.