Nové povídky

Přemýšlím, co se to vlastně děje, když píšu povídky. Přijde mi to, jako bych našel jádro a pak se snažil kolem něj vytvořit celý plod – třešeň, švestku, cokoli, co zrovna najdu. Vždycky to začne něčím, co jsem potkal na cestě. Může to být příběh, který mi někdo vyprávěl, nebo jen útržek rozhovoru, který jsem zaslechl. A pak se snažím domyslet, co tomu předcházelo a co se stalo potom, a hledám ta správná slova, aby ten už dávno „snídaný“ příběh zase ožil a byl plný šťávy. Doufám, že se vám bude líbit. Zdeněk Svěrák. Dotisk v r. 2012.