Kniha se věnuje životu a dílu grafika a malíře Vladimíra Boudníka (1924–1968). Prostřednictvím jeho příběhu ožívá atmosféra pražské Libně v počátcích 50. let a poutavé přátelství Boudníka s Bohumilem Hrabalem a filozofem Egonem Bondym. Kniha je také portrétem poválečné umělecké generace, jejíž členové, nazývaní „něžní barbaři“, oplývali vitalitou a svobodomyslností. Kniha obsahuje texty: *Deník psaný v noci*, *Něžní barbaři*, *Dopis účastníkům vernisáže* a *Abdikace*.