Nevstoupíš dvakrát do téže řeky

Autor sám označuje svou knihu povídek za lehké a zábavné, za literární kouzelnické triky. S tím plně souhlasím a vítám to: v současné české próze, která se často stává komplikovanou a náročnou, jsou tyto chvíle překvapení a radosti z mistrovského vypravěče velmi příjemné. Neměli bychom se ale nechat zmást tím, jak se autor prezentuje, a raději si přečíst například povídku Chlapeček z tajgy. Pod povrchem zábavného příběhu o ruském špiónovi, který v Praze studuje českou literaturu s temným cílem, se skrývá něco znepokojivého a aktuálního. I v pokročilém věku je Kratochvil pro mě nejživelnějším a nejmladším českým spisovatelem. A když sám říká, že tato kniha je jeho rozloučení s literaturou, nechci věřit, že mu to literatura dovolí. Potřebujeme autory jako on, jinak by nás čekala jen nuda.