Rutův poetický slovník, v němž autor k příslušným pojmům poetiky přiřazuje své vlastní příklady, rozhodně není nudnou četbou. Autor je vtipný, duchaplný, brilantní a umí sám sebe odkázat do příslušných mezí ironickým špilcem. Jeho knížku veršů tedy čteme jako nikoli jako popularizující příručku literárněvědných pojmů, ale jako sbírku veršovaného humoru. S jistou pokorou předvádí, jak se lze učit řemeslu, jež je vždy předpokladem umění.