Láska jako Řím

Matylda obdržela pozvání na sraz evropských autorek v Římě. Jenže Matylda se spisovatelkou necítí, alespoň ne tak, jak si to představuje. Proto se rozhodne ve věčném městě skončit svůj život. A pokud možno s nádechem velkoleposti. Ironicky by mohla napsat knihu o tom, jak se píše. To by byla až trapná situace! Ale protože se právě rozhodla zemřít, existovala naděje, že takovou ostudu překoná. Že jí čtenáři odpustí. Že je jí bude líto. V každém čtenáři se skrývá touha po psaní, každý má v sobě knihu. Mnozí už ji dokonce začali psát. Všichni tajně sní o tom, že po nich zůstane stopa, ale přizná to jen spisovatel – člověk přirozeně drzý, neskromný a lehkomyslný. Někdo by to možná nazval pravdomluvností, ale to by nebyla celá pravda.