Křížová cesta kočárového kočího

Autorka v devíti povídkách vypráví o obyčejných lidech, kteří prožívají bolest a trápení, jež odrážejí problémy současné společnosti. Jejich vnímavost a citlivost jsou okolním světem považovány za odchylku, často se jim lidé posmívají, vyhýbají se jim, nebo je dokonce zavírají do ústavů a vězení. Její příběhy, podobně jako díla Dostojevského či Keseyho, vyvolávají otázky o tom, zda máme právo zasahovat do životů druhých ve jménu pokroku. Autorčin soucit s lidským utrpením vede k pochybnostem o správnosti takových zásahů.