Rozsáhlá a svou povahou samostatná kapitola z autorových "Obrazů z dějin národa českého". Vykreslil v ní s láskou a jazykovou i slohovou vybraností postavu kronikáře Kosmy, jehož Kronika mu byla zvlášť milá, a které vydatně užil při svém vyprávění o českých dějinách, jimiž v těžkých dobách okupace chtěl - řečeno slovy I. Olbrachta - "naplnit české mysli sebedůvěrou, nadějí, bojovným nadšením a hrdostí".